Článek
Tým vedený Wanhyungem Leem z katedry preventivní medicíny na univerzitě Chung-Ang v Soulu zkoumal 110 pracovníků ve zdravotnictví. Část z nich pracovala více než 52 hodin týdně, zatímco ostatní pracovali méně. Všem účastníkům byla provedena magnetická rezonance, která vědcům umožnila analyzovat rozdíly v objemu a koncentraci určitých mozkových tkání.
U jedinců, kteří pracovali přesčas, byly zaznamenány změny v 17 oblastech mozku oproti těm, kteří pracovali standardní pracovní dobu. Tyto odlišnosti se týkaly zejména oblastí spojených s výkonnými funkcemi, jako je logické myšlení a regulace emocí.
Lee přiznal, že ho výsledky překvapily, mimo jiné proto, že naznačují, že mozek se pod vlivem stresu a úzkosti skutečně mění, což může mít negativní důsledky. „Předpokládali jsme, že dlouhodobý stres z přepracování ovlivní strukturu mozku, ale takové zvýšení jeho objemu jsme nečekali,“ uvedl Lee.
Výsledky také ukázaly na možnou neuroadaptivní reakci mozku, která se zpočátku snaží s nadměrnými kognitivními a emočními požadavky vyrovnat. Bohužel po čase tato ochranná reakce začíná stagnovat.
Současné pokroky v zobrazovacích metodách umožňují odhalit i velmi malé rozdíly v objemu mozku. „Tyto technologické průlomy nám dávají možnost sledovat biologické změny, které byly dříve neviditelné“, dodává Lee.
Tyto změny se týkají oblastí mozku odpovědných za paměť, rozhodování, pozornost, plánování a řešení problémů. Což může narušit schopnost člověka efektivně zvládat úkoly, správně se rozhodovat a udržet si koncentraci.
Zatím vědci bohužel nedokážou říct, zda po omezení pracovní doby dojde k ústupu těchto změn. K tomu je zapotřebí dalšího výzkumu.
Jak zmírnit negativní dopady přepracování?
Ne vždy si lze zkrátit pracovní dobu, ať už je to dáno samotnou profesí či nedostatkem financí. Odborníci proto těmto lidem doporučují, aby se alespoň snažili zmírnit negativní dopady přepracování.
Jak na to? Pomoci může dostatek spánku, pravidelná fyzická aktivita a zvládání stresu pomocí relaxačních technik, včetně všímavosti.
Odpovědnost by však neměla ležet jen na zaměstnancích. Firmy by měly omezovat nadměrnou pracovní zátěž, poskytovat zdroje pro zvládání stresu a podporovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, aby chránily dlouhodobé zdraví mozku i produktivitu svých zaměstnanců.
