Když bolí záda: Druhý nejčastější důvod nemocenské

Nejčastěji nás trápí bolesti bederní nebo krční páteře. Na vině bývá svalové napětí, nesprávné držení těla, ale také vážnější potíže, jako jsou meziobratlové kýly (vyhřezlé ploténky), degenerativní změny páteře, například osteoartróza nebo ischias - bolest vznikající útlakem nebo podrážděním sedacího nervu, který prochází dolní částí zad a pokračuje do nohy.

Páteř je hlavní oporou našeho těla. Má 33 až 34 obratlů rozdělených do pěti částí. V krční části jich je sedm, v hrudní dvanáct a v bederní pět. Dalších pět obratlů tvoří křížovou kost a na konci páteře se nachází kostrč složená ze tří až pěti srostlých obratlových segmentů.

„Ti, kteří k nám přijdou po svých, nejčastěji trpí degenerativním onemocněním krční nebo bederní páteře. Léčíme meziobratlové ploténky i okolní struktury. V celé České republice degenerace tvoří pětašedesát procent všech operačních výkonů. Druhou skupinou jsou pacienti, které přivezou po úrazech, se záněty a nádory. Tam je situace složitější. Věnujeme se rovněž chirurgii dětské páteře, například skoliózám,“ popisuje současnou praxi přední muž české spondylochirurgie.

„Degenerativní onemocnění páteře může vznikat i v relativně nízkém věku. Záleží na zatěžování, genetice, přidružených onemocněních a způsobu života. Někdy degenerace páteře postihuje i děti. Nejčastěji se projevuje bolestmi zad nebo krku, případně vystřelováním bolesti do končetin. Závažnější jsou oslabení končetin nebo obtíže s vylučováním,“ vysvětluje lékař.

„Bolest páteře trápí tolik lidí, že obsadila druhé místo v důvodech pobírání nemocenské u nás. Hned za kardiovaskulárními nemocemi,“ doplňuje. Na vině nejčastěji bývají vyhřezlé ploténky.

Lidé zamíří rovnou na specializovanou ambulanci ve chvíli, kdy jednoduše už nemohou bolest snést nebo v jejich těle přestane něco fungovat.

„Je těžké popsat míru bolesti, která k nám pacienta přivede. Každý ji cítíme jinak. Ale určitě přijdou v momentě, kdy se objeví zánikové příznaky. Pacient nemůže vylučovat, hýbat rukou či nohou. Ale takto urgentních případů naštěstí v běžné praxi bývá málo, pod deset procent,“ dodává profesor Štulík.

Nevstoupí-li do příběhu nehoda, úraz nebo onkologické onemocnění, řeší specialisté obyčejně problémy s postojem, jako je skolióza (zakřivení páteře ve všech třech rovinách), kyfóza (nadměrné zakřivení hrudní páteře) nebo lordóza (nadměrné zakřivení bederní páteře), které vedou k bolestem zad a problémům s pohybem.

Prvním krokem, když se objeví bolest, většinou bývá brufen a horká vana. K uvolnění mohou pomoci potravinové doplňky jako například Milgamma N, Glukosamin a chondroitin, vitamin D či kolagen.

Přetrvávající bolesti většinou vedou k fyzioterapeutovi nebo rovnou k praktickému lékaři. Když zjistí, že je poškození zad vážnější, pošle nás na ortopedii nebo neurologii. Odtud vede cesta na zobrazovací vyšetření, jako je rentgen, CT a magnetická rezonance. Potvrdí-li se problém v zádech jako zásadní a konzervativně neřešitelný, zamíříme nevyhnutelně na spondylochirurgii (páteřní chirurgii).

Meziobratlové ploténky jsou elastické tkáně mezi jednotlivými obratli, které fungují jako tlumiče nárazů a umožňují pohyb mezi obratli. Každá ploténka má centrální část a obvodovou strukturu.

Obor zaměřený na bolesti páteře se věnuje i extrémně složitým případům, jako jsou nádory páteře a komplexní deformity. „Tak exkluzivní zákroky, jako provádíme u nás, umí jen pár pracovišť v Evropě. Skutečné konkurenty z pohledu počtu operovaných pacientů, kdybych to tak měl říct, máme jen v Asii. My sami vyvíjíme nové operační metody, mnoho let ověřujeme správné využití techniky a pak tyto postupy publikujeme a dělíme se o ně s ostatními světovými pracovišti,“ říká profesor Štulík.

„Takovým příkladem je náhrada, tedy celkové odstranění, druhého krčního obratle. Největší riziko a složitost zákroku tkví v tom, že tento obratel drží celou hlavu. Pokud by ji neudržel, pacient zemře. Dojde k porušení míchy přímo v oblasti dechového centra,“ popisuje operatér.

Radikální operační výkony provedli na klinice motolské spondylochirurgie již u více než tří set pacientů. Výměnu druhého krčního obratle však podstoupilo doposud šestnáct pacientů.

„Úplně první byl v roce 2006 tehdy šestadvacetiletý muž, který měl původně nádor na štítné žláze. Byl léčen i chemoterapií a dalšími metodami, přesto se následně objevila metastáza právě v druhém krčním obratli. Zákrok jsme dokázali úspěšně provést. Tento muž je zcela vyléčen, pracuje, má rodinu. To je pro nás obrovská radost,“ doplňuje specialista s tím, že rizika při takto radikálních operacích jsou vysoká. Stejně tak i úmrtnost.

„Z těch šestnácti pacientů polovina dlouhodobě přežila. Polovina zemřela. Samozřejmě u běžných zákroků, které provádíme dnes a denně, je úmrtnost prakticky nulová. Vždy záleží na primární diagnóze,“ vysvětluje lékař.

Prevenci bolesti zad představuje udržování správného držení těla a ergonomie při práci zejména v sedavých profesích, což pomáhá předejít bolestem. Dříve, než se objeví, měli by lidé v rámci pravidelného pohybu posilovat hluboké stabilizační svaly kolem páteře neboli core.

„Celoživotně zastávám názor dělat věci s mírou. Ti, kteří u nás končí, chtějí po svém těle víc, než jim chce dovolit. Vidíme to například u vrcholových sportovců. Pak je samozřejmě houf těch, kteří jen vysedávají u počítače, hlavy mají skloněné do telefonů, hýbou se naopak málo. Nejzdravějším sportem je svižná chůze,“ radí profesor Štulík s poznámkou, že i on sám se nutí do indiánského běhu - střídání běhu a chůze. „Ale taky mi to nejde a radši běhám,“ dodává se smíchem.

Počátky páteřní chirurgie se datují na konec 19. století. Ale až do šedesátých let 20. století se prováděly jen dekompresní operativní výkony, to znamená, že se jen odstraňovalo. „Moderní doba páteřní chirurgie začala s implantáty v sedmdesátých letech, boom pak nastal v devadesátých letech s interními fixátory (ocelové nebo titanové šrouby a tyče, které se chirurgicky zavádějí přímo do páteře s cílem zajistit stabilitu obratlů a omezit pohyb, aby bylo umožněno správné hojení),“ popsal přednosta s tím, že tento převratný vývoj byl důvodem, proč ho nový obor na začátku kariéry zcela pohltil.

„Dnes je to hlavně o nových materiálech - karbonu, titanu a PEEK čili polyetheretherketonu, které používáme denně. Nyní vývoj oboru není tak dynamický, už také víme, že jsme občas šlápli vedle. Například s mobilními náhradami meziobratlových plotének. Chtěli jsme zachovat pohyb, ale nefungovalo to, tak jsme se vrátili k pevným dlahám, samozřejmě z lepších materiálů,“ přiznává spondylochirurg.

„Umíme vyndávat celé obratle, celé segmenty páteře v blízkosti míchy, samozřejmě v případě ohrožení pacienta na životě. To bylo dříve nemyslitelné,“ dodává.

„Samozřejmě se bude čím dál tím více prosazovat naše spolupráce s virtuální realitou a umělou inteligencí. V budoucnu budeme s to dělat ještě větší zákroky. Za pár dalších let bude myslím hrát prim - stejně jako v celé chirurgii - robotika a vzdálené operování. Už dnes ty nejsložitější zákroky mohou trvat i více než dvacet hodin. A budeme-li přidávat, už to ani není v lidských silách provést klasicky,“ míní profesor Štulík.

Páteř je hlavní oporou našeho těla. Má 33 až 34 obratlů rozdělených do pěti částí. V krční části jich je sedm, v hrudní dvanáct a v bederní pět. Dalších pět obratlů tvoří křížovou kost a na konci páteře se nachází kostrč složená ze tří až pěti srostlých obratlových segmentů.