Článek
Podle nutriční terapeutky Catherine Crowové souvisí nárůst potravinových alergií se stravou i životním stylem. Podívejte se s námi, v čem byla strava i životní styl našich prarodičů podle ní lepší.
1. Jedli sezonní potraviny
Ještě začátkem 20. století většina potravin pocházela z farem a menších zahrádek. Tehdy se nepoužívaly žádné konzervační látky, proto všechny potraviny byly čerstvé a hned se konzumovaly. I díky tomu byly bohatší na důležité živiny. Zároveň byly i děti častěji kojeny mateřským mlékem, jelikož kromě kozího a kravského mléka neexistovaly žádné další alternativy.
2. Nedrželi diety a jedli jídlo, když bylo k dispozici
Naši předci nedrželi žádné módní diety a ani nekupovali žádné trendy potraviny. Nepočítali kalorie a nedodržovali ani žádná jiná dietní pravidla, která jsou dnes populární. Jedli podle potřeb a chutí svého těla a samozřejmě také to, co zrovna bylo dostupné. I díky tomu měli zdravý metabolismus.
3. Vařili jídlo doma a tradičními metodami přípravy
Kdysi se většina jídel vařila převážně doma, stravování v restauracích byl vzácný luxus. Neexistovaly žádné chytré hrnce ani další urychlovače vaření.
4. V potravinách ještě nebyly zbytky syntetických herbicidů ani přídatné látky
Potraviny na počátku 20. století ještě nebyly ošetřovány pesticidy, herbicidy, potravinářskými aditivy, antibiotiky a hormony, které by pomohly zvýšit výnosy plodin, prodloužit trvanlivost a zvýšit obraty zemědělců, potravinářů a obchodníků na úkor zdraví spotřebitelů.
5. Zpracovalo se i snědlo celé zvíře
Pokud už se zabilo kvůli masu zvíře, pak se využilo v kuchyni kompletně celé, včetně kostí, bohatých na minerály, a vnitřností. Zvířecí kosti se schovávaly, aby se později využily na vývary a polévky. Své místo v jídelníčku pak našly i veškeré vnitřnosti, které byly ceněny pro své léčivé vlastnosti.
ProŽeny.cz
6. Lékař dorazil jen v opravdu vážných okamžicích. Místo léků hrály prim bylinky
Většina lidí, když dostala horečku, tak pila maximálně teplý čaj a nejbližší jim dělali studené zábaly. Když se naši předci cítili nemocně, jedli vývary, polévky a hodně odpočívali. Své potíže tak neřešili okamžitě léky a víc důvěřovali přirozenému procesu hojení těla.
7. Nedocházelo k nadužívání antibiotik
Imunitní reakce může negativně ovlivnit i narušení střevní mikroflóry, k čemuž často dochází u užívání antibiotik. Nadužívání antibiotik se u nás začalo stávat problémem od 60.-70. let 20. století, kdy se antibiotika začala široce používat nejen v medicíně, ale i v zemědělství. Naši prarodiče se s nimi nicméně tak často neléčili jako dnes my.
8. Trávili spoustu času venku
Naši předci trávili venku mnohem více času než my. Byli mnohem více otužilí a vydrželi i ze zdravotního hlediska více, jelikož nevyrůstali ve sterilním prostředí jako my.
Závěr
Samozřejmě každá doba má svá pozitiva a negativa. Naši předci se nedožívali tak vysokého věku a trpěli také řadou jiných neduhů. Často umírali na nemoci, se kterými si dnes moderní medicína snadno poradí. Nicméně inspirovat se těmi pozitivními věcmi může být ku prospěchu nás všech.
