Plané neštovice, dengue či opary - onemocnění, která ohrožují zdraví i životy

Virová onemocnění kůže se většinou projevují vyrážkou, puchýřky nebo drobným krvavým výsevem. Mnohdy ale nejde jen o pupínky. Nepříjemné kožní projevy bývají důsledkem celkové infekce těla a imunitní reakce. Některé z nemocí lze léčit nejen symptomaticky, tedy hojením puchýřků, ale i podáváním účinných antivirotik.

Přes 90 procent populace prodělá plané neštovice do svých patnácti let. Někdo má tu smůlu až v dospělosti, ale odhaduje se, že přes pět procent lidí se jim vyhne zcela. Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé. Přenáší se kapénkově a přímým kontaktem s puchýřky. S nimi přichází horečka, únava, komplikace mohou přinést bakteriální superinfekci kůže, zápal plic či encefalitidu.

Děti mívají lehčí průběh, těžší je u dospělých, těhotných a lidí s oslabenou imunitou. Neštovice jsou zákeřné v tom, že nakažlivost je nejvyšší dva dny před výsevem vyrážky a trvá až do zaschnutí puchýřků na stroupky.

Nemocný získá po prodělání planých neštovic doživotní imunitu. Virus ovšem zůstává latentní v nervových gangliích a může se reaktivovat jako pásový opar. Očkování je u nás silně doporučeno, ale ne povinné.

„Do pandemie jsme tu měli vcelku stabilní výskyt. V covidu přišel pokles planých neštovic, když byly děti izolované. Následoval velký nárůst, protože přišly o dva roky přirozeného promořování. A my bojovali s komplikacemi, které byly do té doby raritní. Vážné bakteriální infekce kůže, abscesy a život ohrožující otravy krve,“ popisuje lékařka Kliniky infekčních nemocí pražské FN Bulovka Smíšková.

„Bylo to pro nás opravdu až překvapivé. Letos je to první rok o něco lepší. Situace se srovnává a my už nevídáme tak těžké komplikace. Ale jedna mi zůstala v mysli,“ uvádí pacientský případ lékařka: „Šlo o asi pětiletého chlapečka, kterému se v průběhu planých neštovic infikoval puchýřek. Vznikl u něj bakteriální absces na krku, infekce se dostala až do hrudníku a jeho stav byl natolik vážný, že jsme ho museli překládat na ARO do motolské nemocnice. Jeho život byl v ohrožení. Dopadlo to dobře. Vyléčil se. Ale víme o jednotkách případů, kdy děti bohužel komplikacím planých neštovic podlehly,“ dodává specialistka.

Na specializovanou kliniku přicházejí lidé nemocní neštovicemi s vysokými horečkami nebo neurologickými potížemi (dětem nemoc zasáhne mozek a motají se).

Častý důvod k návštěvě byla v posledních letech také pátá nemoc, při níž pacientům výrazně klesá počet červených krvinek. Může ohrozit i těhotenství. Rovněž stoupá počet cestovatelů, kteří se od komára nakazí horečkou dengue.

„Horečka dengue je pro nás už celkem běžná věc. Lidé hodně cestují, takže vídáme každoročně několik desítek případů. Ale ne každý je hospitalizovaný. Dengue mívá typickou vyrážku, kterou už dobře rozpoznáme, ale v některých případech se objevit nemusí. Velkou výhodou této nemoci je to, že se nepřenáší mezilidsky. Jen prostřednictvím komára. Má ovšem i těžší formu, takzvanou krvácivou horečku, jež už vyžaduje hospitalizaci,“ vysvětluje infektoložka.

„Ebola je úplně jiné onemocnění. Smrtelné. Kdybychom případ této nemoci nepodchytili, byl by to skutečně problém. Ale doposud nebyl v České republice potvrzen žádný případ a my jsme připraveni. Naposledy vzniklo podezření u jednoho pacienta před čtyřmi měsíci. Okamžitě byl aktivován celý záchranný systém. To je pro nás samozřejmě akutní situace,“ popisuje manévry největší české infekční kliniky.

Vrásky specialistům nyní dělá překvapivě nemoc, proti níž se v Česku povinně očkuje. „Jde o spalničky. Dříve jsme měli proočkovanost, která bránila šíření nemoci v naší zemi. Případy byly vzácné, většinou někdo, kdo se nakazil v zahraničí. Ale dnes je toto onemocnění častější. A to představuje obrovské riziko pro zranitelnou skupinu, což jsou děti do jednoho roku, protože až v tomto věku se vakcína aplikuje,“ varuje lékařka a dodává:

„Stává se, že malinké děti, třeba půlroční, se dostanou do kontaktu například s nemocnými staršími sourozenci, kteří nebyli naočkováni. U tak malého pacienta může dojít k zánětu mozku a následně úmrtí.“

Stejný počet Čechů (90 procent) jako s planými neštovicemi se během života potká s viry, které způsobují opary rtu nebo genitálu. Ovšem 20 až 40 procent lidí trpí opakovanými klinickými projevy tohoto onemocnění. To ve výsledku znamená miliony lidí, které sem tam trápí opar na rtech. Oproti tomu vracejícími se genitálními opary trpí v Česku statisíce lidí.

„Léčba je v posledních letech stejná. Acyklovir (antivirotikum) je v mastičkách, tabletách, injekcích. Ale musí se nasadit hned při prvních příznacích. Pro vážnější případy nebo vracející se genitální opary doporučujeme právě injekční nebo tabletkovou léčbu,“ doplňuje Dita Smíšková.

Včera

Pravé neštovice (variola virus) způsobovaly našim předkům těžké jizvy a komplikace. Až třetině nakažených vzaly život. Během 20. století tato choroba zahubila až 500 milionů lidí. Očkování proti pravým neštovicím bylo u nás povinné od roku 1919. Světová zdravotnická organizace (WHO) nemoc prohlásila za vymýcenou roku 1980. Od toho okamžiku se v ČR proti pravým neštovicím neočkuje.

Virus je oficiálně uložen ve dvou zabezpečených laboratořích v USA a Rusku. Výskyt v běžné populaci už není možný. „Je to jediná virová nemoc, kterou se lidstvu povedlo vymýtit. U dětské obrny, zarděnek a spalniček se plány WHO naplnit nepodařilo,“ připomíná infektoložka.

Dnes

Oproti tomu globální vymýcení planých neštovic se zatím cílem WHO nestalo. U většiny dětí probíhají plané neštovice lehce, bez závažných komplikací a úmrtnost i dlouhodobé následky jsou nesrovnatelně nižší než u pravých neštovic. Povinné očkování proti nim zavedly například USA, Austrálie, Německo a Japonsko.

„U nás je vakcinace proti planým neštovicím silně doporučovaná, ale proočkovanost je velmi nízká. Virus stále koluje. Náš zásadní úkol je udržet a navýšit proočkovanost vakcínami, které jako povinné již máme,“ míní Dita Smíšková.

Zítra

Odborníci sledují vývoj v sousedních zemích, aby byli připraveni na možné masivnější šíření v našich podnebných podmínkách nezvyklé virové nemoci.

„Na spadnutí je horečka West Nile, způsobená virem západonilské horečky. Hrozba této nemoci přichází spolu s klimatickými změnami, protože dříve trápila jen obyvatele jižních států. V současnosti se šíří i do střední Evropy, nejvíce případů hlásí Bulharsko, Francie, Řecko, Maďarsko a Itálie. V roce 2019 bylo pár případů zaznamenáno i na Moravě. Tato nemoc napadá nervový systém. Je podobná klíšťové encefalitidě. A je nebezpečná. Řada úmrtí už v souvislosti s touto nemocí byla v Evropě zaznamenána,“ varuje specialistka na infekční choroby.