Článek
Vegetariáni mají nedostatek bílkovin.
To je mýtus. Správně sestavená rostlinná strava může tělu poskytnout dostatek bílkovin. Výborným zdrojem jsou luštěniny, tofu, tempeh a seitan. Bílkoviny obsahují i ovesné vločky, quinoa nebo ořechy a různá semínka. Kombinací různých rostlinných zdrojů v průběhu dne tak lze snadno pokrýt celé spektrum esenciálních aminokyselin.
Rostlinná strava je zdravější než ta běžná.
Jestli je náš jídelníček prospěšný pro zdraví, nerozhoduje jeho typ, ale především to, jak je sestavený. Řada prestižních výživových institucí potvrzuje, že pokud to tak je v případě rostlinné stravy, je nutričně adekvátní v každém životním období, a to od dětství přes těhotenství až po stáří. Může také přispívat k prevenci chronických onemocnění, jako je obezita, cukrovka 2. typu nebo vysoký krevní tlak. Klíčová jsou však slova „správně sestavená“, přičemž zásadní roli hraje pestrost, kvalita potravin a vyvážené zastoupení živin.
Bez masa není možné získat ze stravy dostatek železa.
To není pravda. Dostatek železa lze mít i z rostlinné stravy, jen je třeba vědět, kde jej hledat a jak podpořit jeho vstřebávání. Skvělými zdroji jsou luštěniny, zelená listová zelenina, sójové produkty, celozrnné obiloviny, quinoa a amarant. Ze semínek jsou vynikající
dýňová a sezamová, případně tahini. Na seznam lze přidat i hořkou čokoládu, blackstrap třtinovou melasu nebo sušené meruňky a švestky. Vstřebávání železa výrazně podpoří vitamin C, například ve formě skleničky pomerančového džusu k jídlu nebo čerstvé papriky.
Vegetariánství je vhodné jen pro dospělé.
To je mýtus. Dobře sestavená rostlinná strava může být nutričně dostačující pro děti v jakémkoli věku, stejně tak pro těhotné a kojící ženy. Potvrzují to i přední světové odborné instituce jako britská British Nutrition Foundation nebo kanadská Dietitians of Canada. Hlavní je, stejně jako u jiného jídelníčku, vyvážené zastoupení živin.
Je třeba dát si pozor na příjem vitaminu B12.
Ano, to je pravda. Platí to i v případě, kdy maso a živočišné produkty jen omezujeme nebo postupně vyřazujeme. Obsahují totiž poměrně málo vitaminu B12 a pro dosažení doporučeného příjmu nemusí stačit ani tři porce živočišných potravin denně. Spolehlivým zdrojem jsou doplňky stravy, které jsou běžně dostupné. A je dobré to nepodceňovat, protože B12 je klíčový pro tvorbu červených krvinek, funkci nervového systému a látkovou výměnu.
Rostlinná strava pomáhá chránit životní prostředí.
Ano. Rostlinné potraviny jsou obecně k životnímu prostředí šetrnější, protože využívají méně zdrojů. Existují samozřejmě výjimky, ale obecně jejich produkce vyžaduje méně půdy i vody a je spojena také s nižšími emisemi, což se promítá do emisí celého jídelníčku. Čím méně živočišných potravin strava obsahuje, tím méně emisí produkuje a ta veganská je spojována s nejnižší mírou.
Vegetariánství zaručuje štíhlost.
Není to pravda. Je sice všeobecně spojováno s nižší tělesnou hmotností, neplatí to však definitivně. To, kolik vážíme, je ovlivněno zejména vyrovnaností mezi příjmem a výdejem energie. Rostlinné potraviny mohou díky vláknině na delší dobu zasytit a tím přispět k nižšímu energetickému příjmu, platí to však především pro celistvé potraviny, jako jsou luštěniny, ořechy nebo ovoce a zelenina.
