Článek
Určitou roli v tom podle nich hraje prostředí, ve kterém vyrůstáme. V některých asijských, arabských a afrických zemích je levá ruka považována za „nečistou“ a děti s dominantní levou rukou jsou nuceny stát se praváky následkem omezování a trestů. „Kultury, kde existuje silný společenský tlak proti leváctví, pak mají nižší podíl leváků,“ řekl Rodway webu Popular Science.
Ale i ve společnostech, kde žádná taková zaujatost neexistuje, zůstávají leváci jasnou menšinou. „Tento stabilní výskyt napříč kulturami naznačuje biologický vliv,“ uvedl Rodway. Vědci se dokonce domnívají, že tendence upřednostňovat jednu ruku před druhou začíná už před narozením.
Většina plodů si cucá pravý palec
„Tato preference je patrná už v pohybech nenarozených plodů,“ uvedl Clyde Francks, profesor genomiky mozkového zobrazování z Institutu Maxe Plancka a Radboud University Medical Center v Nizozemsku. Ultrazvuková vyšetření podle něj ukázala, že už kolem 10. týdne těhotenství většina plodů pohybuje pravou paží více než levou a od 15. týdne si většina z nich cucá spíše pravý palec než levý.
„Je pravděpodobné, že praváctví je výchozím výsledkem raného vývoje mozku tak, jak je zakódován v genomu,“ uvádí Francks.
Výzkumy naznačují, že na formování laterality (přednostní používání jedné strany těla před druhou – pozn. red.) rukou se podílejí desítky genů, možná až kolem čtyřiceti. „Tyto geny neurčují praváctví či leváctví přímo, ale utvářejí mozek způsobem, který potom zvýhodňuje pravou ruku jako dominantní,“ vysvětluje Francks.
Pokud je ale praváctví výchozím nastavením mozku, co způsobuje, že jsou někteří lidé leváci? „Domníváme se, že většina případů leváctví vzniká jednoduše v důsledku náhodných odchylek během vývoje embryonálního mozku, bez konkrétních genetických či environmentálních vlivů,“ říká Francks. Například náhodné kolísání koncentrací určitých molekul v klíčových fázích formování mozku může podle něj ovlivnit, kterou rukou budete psát nebo házet.