Článek
„Slova se nám hledají těžko. Lidé dokázali něco úžasného. Něco, co jsem myslel, že vůbec nejde. Věříme, že je to cesta k zázraku,“ hledá pro dojetí jen těžko slova díků tatínek Jaroslav. A dodal, že i díky tomu, že se tak neuvěřitelně rychle podařilo peníze na léčbu vybrat, zkrátili její trvání pouze do pondělí. Původně měla trvat ještě déle než dva měsíce.
„Moc děkujeme za podporu. Potřebné peníze jsme vybrali a viděli jsme i ostatní sbírky, kde jsou nemocné děti. Také ony potřebují přispět a nedostalo se jim takové pozornosti,“ doplnil Jaroslav Švehla.
Anežka onemocněla vzácným typem rakoviny, který podle statistik postihuje jedno malé dítě z milionu. Rodiče a lékaři hned začali bojovat o její záchranu. Největší bojovnicí se však ukázala sama holčička.
„Zvládla operaci kožního štěpu na polovině hlavy, náročnou operaci uzlin v krku a okolí, ozařování, imunoterapii i chemoterapii. Bohužel nic z toho nedokázalo agresivní nádor zastavit,“ pokračoval Jaroslav, který v prosinci, když byla Anežka přesunuta do paliativní péče, neváhal ani minutu, opustil zaměstnání a plně se nyní věnuje rodině. Přitom z jeho výplaty a úspor financovali chod domácnosti i náklady spojené s léčbou.
V tuto chvíli je pro Anežku jedinou nadějí speciální léčba dendritickými buňkami. V Česku není dostupná, proto ji bylo nutné zahájit na soukromé klinice v Kolíně nad Rýnem v Německu. Jeden cyklus stojí jeden milion korun a podle předpokladů by Anežka měla absolvovat tyto cykly tři.
„Podstatou je, že se odeberou imunitní buňky, v laboratoři se „naučí“ rozpoznávat nádorové buňky a poté se vrátí zpět do těla pacienta,“ vysvětlil princip léčby Jaroslav Švehla.
Nadějí je experimentální léčba
Když Jaroslav před deseti lety potkal svou budoucí ženu Kláru, okamžitě vytvořili pár, na kterém bylo vidět, že patří k sobě. Jaroslav přehodnotil své plány zmizet do zahraničí, vzali se a brzy se jim narodil dnes sedmiletý Toník a po dvou letech dvojčata Alžbětka a Anežka.
„Taková sestava znamená sama o sobě spoustu legrace a lásky, ale někdy je to zkrátka trochu cirkus na kolečkách,“ zavzpomínali rodiče. A pak přišlo něco, co nečekali. Nejprve onkologické onemocnění maminky Kláry, a když se zdálo, že mají nejtěžší za sebou, přišel opak. Anežka se narodila s velkým znaménkem, takzvaným névem, na hlavě. Právě na něm se objevil rychle rostoucí nádor, který se rozšířil i do dalších částí těla.
„V rychlém sledu následovala vyšetření v pražské nemocnici na Vinohradech, speciální vyšetření v Plzni a onkologie v Motole, kde jsme trávili velkou část roku,“ uvedla maminka Klára. Žádná dostupná léčba ale nedokázala nad šířením nádorového bujení zvítězit. „Až díky profesoru Jaroslavu Štěrbovi z Fakultní nemocnice Brno jsme objevili možnost experimentální léčby dendritickými buňkami. Léčbu jsme již zahájili, na konci února bude připravena vakcína,“ dodal Jaroslav.
Anežka jako inspirace pro dospělé
„Od počátku cítíme podporu nejen od rodiny, ale často i od lidí, které jsme třeba do té doby neznali. Anežka je naštěstí obrovsky silná a pro mnoho dospělých by mohla být velkou inspirací v tom, jak se dají překonávat všechny problémy i bolesti – a že jich na takovou malou holčičku nebylo málo,“ shodují se oba rodiče.
„Anežka je opravdu statečná. Když odmyslím tu bolest, tak například prošla několikrát magnetickou rezonancí a zvládla to bez anestezie. Čtyřapůlleté dítě bylo zavřené dvacet minut samo v tunelu. Já sám jsem tím prošel a chytil jsem paniku. Ona to absolvovala ne jednou, ale několikrát,“ prozradil Jaroslav.
„Věříme, že léčba dá naší dceři naději. A upřímně děkujeme všem, kteří nás v tom nenechali samotné. Děkujeme za tu energii,“ uzavřeli Jaroslav s Klárkou.
