Kouření jako zabiják mužské plodnosti

Kouření snižuje počet spermií, zhoršuje jejich kvalitu a zvyšuje míru poškození DNA. Nedostatečný počet spermií snižuje šance na oplodnění vajíčka, příliš pomalé spermie zase mohou mít problém s překonáním membrány vajíčka. Poškození DNA může způsobit zánik zárodku nebo potrat plodu.

A nejde jen o aktivní kouření. Problémy může způsobit i kouření pasivní, tedy prostředí, ve kterém se muži pohybují. Pouhá snaha přestat kouřit tak nestačí, zvlášť když v něm pokračují ostatní členové rodiny či kolegové v zaměstnání.

Odborníci mužům doporučují nebrat kvalitu svých spermií na lehkou váhu. Jejich kvalita a počet totiž z generace na generaci klesá. Svědčí o tom i neustále se upravující norma počtu spermií. Světová zdravotnická organizace (WHO) snížila normální počet spermií v roce 2010 na 15 milionů na mililitr. V roce 1960 to bylo přitom 40 milionů na mililitr.

Muži si dnes mohou nechat udělat spermiogram i z preventivních důvodů, tedy ještě než začnou plánovat rodinu. Podle odborníků je proto vhodný čas mezi 25.-30. rokem života.

„Základní představu o své plodnosti mohou získat už na základě bezplatného online testu, který vyhodnotí parametry týkající se BMI, věku, zdravotní anamnézy a životního stylu. Pro komplexní hodnocení plodnosti je možné absolvovat bezplatnou online či telefonickou konzultaci, případně osobní návštěvu na klinice reprodukční medicíny,“ říká Renata Hüttelová z Nadačního fondu ProPlodnost, jenž nabízí bezplatné vyšetření plodnosti mužům i ženám ve věku 20 až 35 let.

Se skoncováním kouření je dobré začít již v okamžiku, kdy začnete o rodičovství teprve uvažovat. Jde o to, že kouření nejenže znesnadňuje početí, ale také může mít negativní vliv na zdraví dítěte.

Vystavení kouření a jiným chemickým látkám úzce souvisí se zvýšeným rizikem vrozených vad u dětí, rakoviny a celé řady vývojových problémů.

„Pokud tedy plánujete počít dítě, je důležité přestat kouřit, omezit konzumaci alkoholu, zařadit do programu každodenní pohyb, kvalitní stravu a také dostatek spánku a odpočinku,“ upozorňuje praktická lékařka Dana Bruzlová.

Snahy o odvykání bývají podle odborníků náročné a často neúspěšné. „Průměrný kuřák absolvuje více než šest odvykacích pokusů, než se mu podaří přestat kouřit,“ upozorňuje adiktolog Adam Kulhánek.

Pokud už je tedy člověk odhodlaný začít s odvykáním, pak by to měl dělat s pomocí odborníka, který mu i doporučí ty nejvhodnější přípravky pomáhající s potlačením abstinenčních příznaků.

„Pomoci v tom mohou přípravky náhradního nikotinu, například nikotinové žvýkačky nebo náplasti. V poslední době jsou také populární léky s účinnou látkou cytisin, jež se naváže na nikotinové receptory v mozku a dojde k potlačení abstinenčních příznaků,“ dodává Kulhánek.

Většina kuřáků si myslí, že jim v boji s kouřením pomůže vapování. Podle vědců tomu tak ale není. Z jejich zjištění vyplynulo, že úspěšnost odvykání byla u vaperů nižší než u kuřáků, kteří nevapovali.

Podle odborníků je také velký omyl na vapování nahlížet jako na bezpečnější alternativu klasického kouření. „Ačkoliv vapy neobsahují stejné škodlivé látky jako cigaretový kouř, nesou jiná rizika, a zatím nevíme, jaké budou zdravotní důsledky vapování po 20 až 30 letech,“ varuje profesor John P. Pierce, který se této problematice dlouhodobě věnuje.