Článek
Vyšetření je přitom velmi jednoduché, bezbolestné a rychlé, což prokázal lékař procházející pokoji domova seniorů. V jedné ruce měl drobnou sondu, ve druhé tablet, kde se mu zobrazila tepna. „Na ultrazvuku je vidět průřez aortou. Snadno lze zkontrolovat její průměr. Většinou je do dvou centimetrů. Pokud je kolem pěti, tak se pacient začne sledovat,“ popisoval průběh vyšetření internista Vratislav Prejzek.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se výduť břišní aorty neboli aneurysma vyskytuje u zhruba dvou procent mužů starších 65 let, což je 4krát až 6krát častěji než u ostatní populace. Hlavními rizikovými faktory kromě věku a pohlaví jsou také kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo stres.
Během jednoho dopoledne lékař zkontroloval zhruba 35 klientů domova. „U nikoho se výduť neprokázala,“ zhodnotil výsledek vyšetření lékař Prejzek, když odcházel od posledního z nich.
„Je to v pořádku. Jsem rád, problémy s cévami jsem neměl,“ říkal jeden z místních klientů Bohuslav Hanuš, když vyšetření přenosným ultrazvukem absolvoval přímo na svém pokoji.
Vyobrazení břišní aorty zdravé a s výdutí
Podle staniční sestry Gabriely Strejček Kurelové je tady zhruba 250 klientů, z nichž asi třetina jsou muži. U jednoho z nich se nemoc v minulosti prokázala, takže už je pod dohledem odborníků. Zařízení se nyní domluvilo na vyšetření klientů přímo v zázemí domova. „Převážet klienty do ordinace by bylo komplikované, takhle je to výrazně jednodušší, když za nimi přijedu,“ potvrdil lékař.
Při prasknutí je jen malá šance na záchranu
V případě, že se aneurysma při vyšetření prokáže, pacienta pak začne sledovat odborné pracoviště. Odhalit se dá jednoduše například při ultrazvukovém vyšetření, CT nebo magnetické rezonanci. Vznikající výduť nebolí, nemá žádné příznaky a nebývá odhalena včas. Neodhalená výduť může bez varování prasknout a ohrozit pacienta na životě. Velkou šanci na záchranu v takové chvíli člověk nemá, devět z deseti postižených umírá na vykrvácení.
Letos v lednu byl proto v České republice zahájen preventivní program časného záchytu. Muži ve věku 65 až 67 let, což je skupina považovaná za nejrizikovější, mohou svého praktika požádat, aby jim vystavil žádanku na bezplatné vyšetření hrazené pojišťovnou.
Praktik by pak měl pacienta splňujícího kritéria pro zařazení do programu nasměrovat do akreditovaného radiologického či angiologického pracoviště. Když je nález negativní, není třeba dalších vyšetření, pokud je naopak pozitivní a výduť se objeví, má být pacient odeslán k dalšímu sledování, případně léčbě do kardiovaskulárního centra.
Vyřešením výdutě je cévní operace nebo zavedení výztuže neboli stentu do nitra aorty. To pak může člověku zachránit život.
