Článek
Michal už leží víc než měsíc v plzeňské fakultní nemocnici, stále potřebuje intenzivní péči. Objevila se totiž řada zdravotních komplikací. „Každý den ale dělá pokroky. Náš pětiletý syn prohlásil, že se nám taťka vrátí domů. A já tomu opravdu věřím,“ dodává Vendula.
O patnáctém červnu se jí těžko mluví. Neděli trávila rodina spolu. Nejdřív vyrazila do plzeňského DinoParku, potom koupila bazén, který chtěla sestavit. „Manžel si stěžoval na pálení žaludku. Říkal, že si půjde dát vanu, aby se mu ulevilo,“ vypráví Vendula.
Po několika minutách Michal na ženu zakřičel, že je mu špatně. „Když jsem k němu doběhla, nereagoval a zkolaboval. Snažila jsem se vypustit vodu, aby se neutopil,“ pokračuje.
Okamžitě zavolala záchranku a začala s resuscitací přímo ve vaně, protože neměla sílu dostat muže ven. „Tomu všemu přihlížel náš synek,“ doplňuje.
Zdravotníci následně v záchraně pokračovali. Sanitka pacienta odvezla po zhruba třiceti minutách. „Jeho srdce nešlo nahodit. Byly to chvíle plné hrůzy,“ přiznává Vendula.
Až o několik hodin později dostala zprávu, že Michal přežil a je napojený na mimotělní oběh. Lékaři ji však připravovali na nejhorší. „Že pokud to zvládne, bude mít pravděpodobně poškozený mozek. Měl ucpanou hlavní tepnu a resuscitace trvala šedesát minut,“ vypočítává.
Vendula a Michal Kadlecovi se synem Tadeášem
Po třech dnech srdce sice obnovilo svou funkci, jenže se objevily další komplikace. Selhávaly ledviny, vyskytla se trombóza v noze a také nekróza. Hrozilo, že o končetinu přijde. „Všichni se modlili, rodina, přátelé, známí…,“ odmlčí se žena.
V nemocnici ho denně navštěvovala. Nosila mu vzkazy od blízkých i fotky. Pouštěla mu jeho oblíbené písničky, štěkot jejich psů a další zvuky, jež ho předtím obklopovaly. „Věřila jsem, že to vnímá a pomůže mu to,“ podotýká.
Z umělého spánku se Michal po 28 dnech probudil a jeho stav se postupně zlepšuje. „Stal se druhý zázrak, protože začíná reagovat, komunikovat, a dokonce i jíst. Děkuji tam nahoru a také hasičům, záchranářům, interventům a celému týmu na kardiu,“ zdůrazňuje.
Její manžel je stále upoután na lůžko. „Noha je otevřená a zdravotníci z ní odebírají odumřelé tkáně. Zatím není jisté, jak s ní bude pohybovat a jestli se na ni postaví,“ přemítá Vendula. K celkové rekonvalescenci bude potřeba spousta času i specializované léčby.
Situace je pro rodinu složitá, protože Michal byl jejím živitelem. Na osmadvacetiletou ženu padly veškeré povinnosti spojené s chodem domácnosti i péčí o syna. Sama má zdravotní potíže, kvůli nimž strávila přes dva roky v pracovní neschopnosti.
„Schválili mi invalidní důchod prvního stupně. Chci nastoupit ještě do zaměstnání, ale momentálně toho nejsem po psychické ani fyzické stránce schopná,“ připouští.
Na podporu Kadlecových vznikla sbírka na platformě Donio. Vybrané finance pokryjí náklady spojené s bydlením, jídlem i pravidelnými cestami za Michalem do nemocnice. „Vždycky jsme se snažili dělat dobré skutky a různě přispívat. Nyní i my prožíváme těžké období, a tak budeme rádi za pomoc,“ uzavírá žena.
