Článek
Pití kávy dehydratuje. Konkrétně kofein má močopudné účinky. Ale když kávu pijete po malých šálcích nebo z velkého hrnku po doušcích, vůbec to nemusíte zpozorovat. Navíc každé tělo má adaptační mechanismy a umí si zvyknout na to, co se s ním děje. Proto se časem močopudné účinky kávy zmírňují a mohou dokonce i vymizet.
K dehydrataci organismu dochází až po vypití několika šálků kávy za sebou. Proto je dobré mít zároveň i skleničku s vodou a pít nápoje střídavě. To je ostatně i důvod, proč vám v kavárně, která dbá na bonton, ke kávě přinesou i sklenku s vodou.
Odpolední šálek naruší spánek v noci. Kofein působí na mozek mimo jiné tím, že v něm blokuje receptory pro adenosin neboli látku způsobující únavu. Je normální, že ta se během dne postupně zvyšuje, takže naše potřeba kofeinu roste. Kofeinem nabuzený mozek je i vlivem zvýšení koncentrace dopaminu aktivní a tělo nepokojné.
Proto se nám pak nedaří zrelaxovat se, jsme zahlceni myšlenkami a máme napjaté svaly. Když konečně usneme, spánek je neklidný a ráno nejsme úplně odpočatí. Proto je dobré pít kávu s kofeinem nejpozději šest hodin před usnutím.
Je to cesta, jak dosáhnout zvýšení krevního tlaku. Bezprostřední vliv na krevní tlak má kofein. Ten nabudí nervový systém nejen zablokováním receptorů pro únavu, ale také působením na zvyšování hladiny adrenalinu v krvi. A adrenalin je základním nástrojem, který má tělo k obraně proti nebezpečí. Tělo musí v tu chvíli rychle dodat energii do srdce a mozku, tím se zúží průsvit cév ve svalech a zvýší se tep a následně dojde ke zvýšení krevního tlaku. Je to ale jen dočasné.
Také každý reaguje na kofein jinak. Lidé s vysokým krevním tlakem mohou mít bouřlivější odezvu, naopak u někoho může mít pravidelné pití kávy ohledně tlaku tak slabé účinky, že je ani nezaznamená.
Příliš častá konzumace škodí žaludku. Káva s kofeinem ovlivňuje žaludeční sliznici tím, že zvyšuje produkci adrenalinu, který podporuje produkci kyselých žaludečních šťáv. Žaludeční sliznice je proti nim za normálních okolností chráněna, jinak by došlo k jejímu natrávení spolu s potravou, což příroda nepřipustí. Ochranná vrstva žaludeční sliznice ale odpovídá běžnému množství kyselých žaludečních šťáv. Když je šťáv více, než je obvyklé, ochranná vrstva se snižuje. Ani to nemusí působit potíže, pokud je v žaludku dostatek potravy.
ProŽeny.cz
Žaludeční šťávy se s potravou smísí, kyselost obsahu žaludku se sníží a ochranná vrstva sliznice nápor kyselosti zvládne. Pokud je ale potravy v žaludku málo nebo není žádná, pak je ochranná vrstva sliznice velmi tenká nebo může úplně zmizet.
Poté dochází k postupnému natrávení žaludeční sliznice, což vyvolává bolesti, nebo dokonce vede až k žaludečním vředům. Vražednou kombinací pro žaludeční sliznici je pak ranní káva s kofeinem a cigareta na lačno.
Kofein zpomaluje růst a vývoj u dětí a dospívajících. Neexistují studie, které by toto tvrzení prokázaly. Kofein má ale průkazný vliv na mozek, a to tím, že stimuluje jeho činnost. Na velké dávky je dětský mozek citlivý, což může způsobovat neklid, poruchy spánku, únavu, kolísání nálad a poruchy myšlení.
Konzumace také vede k vytvoření závislosti, protože v mozku působí na centrum odměn a ovlivňuje rozhodování dětí a dospívajících i do budoucna. Do dvanácti let je proto kofein zcela nevhodný.
