Článek
Když je méně skutečně více
Ještě poměrně donedávna platilo, že rychlost je synonymem produktivity a úspěchu. Kult výkonu nás naučil měřit hodnotu našeho dne počtem odškrtnutých úkolů a zaplněným kalendářem. Jenže po několika rušných letech přichází přirozená reakce. Fenomén slow living už není jen alternativním směrem pro pár vyvolených. Stává se nezbytnou strategií pro přežití v moderním světě.
Je však důležité si ujasnit, co pomalý život skutečně znamená. Nejde o zahálčivost nebo úplné odmítání jakýchkoliv ambicí. Slow living je především záměr. Je to umění vybrat si, čemu věnujete omezenou energii a pozornost. Zatímco rychlost nás nutí klouzat po povrchu a obsáhnout co největší plochu, zpomalení se vzdává širokého záběru a naopak umožňuje jít do hloubky. Ať už jde o jídlo či módu, práci nebo vztahy, kvalita dostává přednost před kvantitou.
Past digitálního zrychlení
Jedním z viníků, který vzbuzuje pocit neustálého spěchu, je digitální svět, který nikdy nespí. Algoritmy nás nutí reagovat okamžitě, konzumovat obsah bez prodlení a být neustále na příjmu. Vzdorovat není snadné, protože mnoho z nás potřebuje online prostředí také k práci nebo ke studiu. Stav permanentní pohotovosti ale prokazatelně vede k roztříštěné pozornosti a zvýšené únavě, a to zejména u mladších lidí a dětí.
Zpomalení v tomto kontextu funguje jako digitální i mentální detox. Když ubereme na tempu, naše mysl získá prostor pro kreativitu a kritické myšlení, které v poklusu postupně ustupují do pozadí. Úplně se odpojit sice není ani možné, ani žádoucí. Je ale přijatelné si nastavit hranice, kam až digitální svět ve své realitě pustíte.
Co můžete zkusit hned?
Digitální mikro detox: určete si jednu hodinu během pracovního dne, samozřejmě pokud je to možné, kdy budete kompletně offline. Dopřejte si chvíli bez notifikací a srovnávání se s ostatními. Hodinu offline byste také měli být vždy před spaním.
Mini mindfulness: Zkuste během dne alespoň jednu věc dělat s maximálním soustředěním a bez vyrušování. Když pijete kávu, vychutnejte si ji, neskrolujte přitom po sociálních sítích. Když jdete na schůzku, vnímejte pouze své kroky, místo vyřizování e-mailů za chůze. Jsou to chvíle, kdy budete mít čas ve své moci.
Obláčkově bílé místo v prostoru: Vyberte si jeden kout u sebe doma, který zbavíte všech zbytečností. Nechte ho prázdný. Bude to místo, kde si mohou odpočinout vaše oči a mysl, osobní koutek pro zklidnění. Při každém pohledu na něj si dopřejte několik pomalých nádechů a výdechů.
Získat zpět nadhled
V tichu přichází nadhled. Rychlost totiž často maskuje vnitřní chaos. Teprve když se zastavíte, uvidíte své priority v jasném světle. Zpomalení dává šanci jednat z pozice vnitřního klidu. Nikoliv pouze reagovat na vnější podněty, ale svobodně si vybírat, čemu věnujete pozornost. Je to laskavý způsob, jak si v životě nastolit nový, udržitelný řád, který neničí, ale vyživuje.
Myšlenka zpomalení samozřejmě není nová. Počátky odkazující ke kvalitnímu stravování sahají do osmdesátých let minulého století. Obrysy jí dal Carl Honoré knihou Chvála pomalosti z roku 2004. Od té doby se objevuje pomalost v různých podobách. Lze se setkat například s pomalou módou, která preferuje udržitelnou výrobu oděvů, pomalými městy, která kladou na první místo kvalitu života jejich obyvatelů, pomalým designem, který staví na etických principech, nebo s pomalým cestováním v reakci na ničivé důsledky masové turistiky.
Také v práci uplatníte princip, že nejlépe je spěchat pomalu. Nemluví se sice přímo o pomalé práci, spíše o zpomalení ve smyslu lepšího soustředění a zacílení snah. Méně je prostě více. Zpomalení se stalo novým luxusem a zároveň nezbytnou obranou proti přetížení.
V digitálním světě, který nás nutí reagovat okamžitě, funguje životní filozofie „slow“ jako tichý manifest. Říká nám, že máme právo na svůj vlastní rytmus a že právě v tichu a klidu, které připomíná barva čerstvě napadaného sněhu, se rodí ty nejlepší nápady.




