Hlavní obsah

Washington zvažoval Leyenovou do čela NATO, Scholz to ale zhatil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Německý kancléř Olaf Scholz údajně zabránil tomu, aby se nástupcem Jense Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) stala nynější předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jedním z argumentů prý je, že Leyenová je příliš kritická vůči Rusku.

Foto: Profimedia.cz

Ursula von der Leyenová a Olaf Scholz

Článek

Nor Stoltenberg letos na podzim po deseti letech v čele NATO končí a členské země Aliance v čele se Spojenými státy usilovně hledají náhradu. Šéf americké diplomacie Antony Blinken podle deníku Welt am Sonntag navrhl prezidentovi Joeu Bidenovi Leyenovou, která byla v letech 2013 až 2019 německou ministryní obrany.

Biden se dotázal Scholze, co na to říká, kancléř to prý ale ihned zavrhl. „Scholz byl kategoricky proti tomu, aby se Leyenová stala šéfkou NATO,“ napsal Welt am Sonntag.

List se odvolává na několik „vzájemně nezávislých informovaných zdrojů“ z řad vysoce postavených představitelů EU a významných diplomatů. Ty se vyjádřily v tom smyslu, že pro sociálního demokrata Scholze je post generálního tajemníka NATO „příliš důležitý na to, aby jej zastávala nějaká křesťanská demokratka z Německa“.

„Ursula von der Leyenová je navíc podle Scholze zřejmě příliš kritická vůči Moskvě, což by se z pohledu kancléře mohlo z dlouhodobého hlediska jevit jako nevýhoda,“ napsal dále list s připomínkou, že Leyenová v minulosti jakýkoli zájem o čelnou funkci v NATO odmítala.

Sílí šance Rutteho

Podle deníku je ale nápadné, s jakou rozhodností se Leyenová osobně angažuje v zahraničněpolitické oblasti, konkrétně v otázkách války na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Její zápal je prý natolik silný, že to vadí předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi.

Mezitím sílí náznaky, že nástupcem Stoltenberga by se mohl stát dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. „Rozhodnutí by mělo padnout pokud možno ještě před červnovými volbami do Evropského parlamentu,“ uvedl vysoký diplomat z NATO.

Rutte podle něj vede v tomto ohledu četná jednání a „jeho podpora sílí“. Souhlas signalizovalo už 21 z 31 členských zemí Aliance, včetně USA, Británie, Německa a Francie, dodal bez dalšího upřesnění Welt am Sonntag.

Stoltenberg: 18 z 31 členů NATO letos vydá na obranu dvě procenta HDP

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám