Bloomberg: NATO zvažuje nasazení vojsk v Hormuzu na ochranu lodní dopravy

Takový krok NATO by podle agentury Bloomberg představoval posun ve strategii směrem k válce, kterou odstartovaly americko-izraelské údery na Írán.

Členové NATO až dosud trvali na tom, že se v Hormuzském průlivu zapojí až po ukončení bojů a vytvoří širokou koalici, která zahrne i mnoho zemí mimo Severoatlantickou alianci. Prohlubující se energetická krize však nutí mnoho zemí přehodnocovat svou strategii.

Není jasné, jak přesně by mohly země NATO bezpečný průjezd obchodních plavidel průlivem zajistit. Američané v této snaze neuspěli a během několika dní raději vyhlásili blokádu íránských přístavů. Hormuzský průliv, kudy v mírových dobách procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného plynu, zůstává pod kontrolou islámské republiky.

Írán mezitím oznámil, že zřídil nový mechanismus pro správu Hormuzského průlivu, který bude mít na starosti nově zřízený Úřad pro Perský záliv (PGSA). Plavidla, která chtějí projet, musí k úřadu před udělením povolení podat žádost.

PGSA již varoval, že plavidla spojená s Izraelem nebudou do Hormuzského průlivu smět. Lodě spojené s USA a „nepřátelskými zeměmi“, tedy americkými spojenci, pak budou čelit přísným omezením, nebo jim bude plavba Hormuzem rovněž odepřena.

Námořnictvo íránských revolučních gard (IRCG) ve středu oznámilo, že za uplynulých 24 hodin proplulo Hormuzem 26 lodí. Podle ázerbájdžánského portálu Trend některá plavidla zaplatila za jeden tranzit až dva miliony dolarů (41,8 milionu korun).

„Plavbu povolily a koordinovaly íránské revoluční gardy,“ uvedla íránská agentura Tasním. Zároveň upřesnila, že na jeden ropný tanker zaútočilo námořnictvo IRCG dronem, protože se pokusil proplout Hormuzským průlivem bez placení.

Nejnovější válku na Blízkém východě zahájily USA s Izraelem 28. února údery na Írán. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Tamní teokratický režim ale tvrdí, že o ni neusiluje.

Teherán v odvetě za americko-izraelské údery útočil na Izrael a země Perského zálivu, kde cílil na místa spojená s USA a průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu. Od 8. dubna platí příměří, ale mírová jednání, která zprostředkovává Pákistán, zatím uvázla na mrtvém bodě. Konalo se zatím jen jedno kolo přímých rozhovorů 11. dubna.

Americký prezident Donald Trump, který se snaží přesvědčit Teherán, aby souhlasil s jeho podmínkami pro ukončení konfliktu, opakovaně vyslovil hrozbu, že obnoví americké bombardování. Naposledy tvrdil, že údery chtěl obnovit v úterý, ale rozmyslel si to.