Článek
Podle dosavadních předpisů má ruský prezident už nyní pravomoc nasazovat ozbrojené síly i k úkolům nad rámec jejich běžného určení. Nový návrh tuto pravomoc dále rozšiřuje tak, aby mohl armádu využít k ochraně ruských občanů před trestním stíháním ze strany zahraničních a mezinárodních soudů působících mimo jurisdikci Ruska.
Návrh dále musí být schválen ruskými senátory. Pokud bude norma podepsána prezidentem, vstoupí v platnost deset dní po oficiálním zveřejnění, informuje ruská státní agentura TASS.
Podle analytiků může návrh souviset i s obavami Ruska z mezinárodních soudních iniciativ, které by mohly mířit na ruské představitele.
„V současnosti je v různých zemích zadržováno více než 3 000 Rusů. Mnozí z nich byli odsouzeni za kybernetické podvody, pašování, špionáž a praní špinavých peněz,“ uvedl na síti X bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Rusko by tak podle jeho slov mohlo „napadnout cizí zemi pod záminkou obrany svých občanů“.
Russian Duma (parliament) has approved the permission for Putin to use Russia's armed forces in foreign countries to "protect Russians" who are under arrest abroad.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) May 13, 2026
It took Duma just several minutes to approve this.
Over 3,000 Russians are currently under arrest in various… https://t.co/keToZhV5T9 pic.twitter.com/lnY95YAzhm
Ruské zákony až dosud dovolovaly použít ozbrojené síly v zahraničí v souladu s obecnými principy a normami mezinárodního práva: k odražení útoku na ruské jednotky dislokované v zahraničí, k odražení útoku na jiný stát, který požádá Rusko o pomoc, k ochraně ruských občanů před ozbrojeným útokem, boj proti pirátství a pro zajištění bezpečné plavby, poznamenal dříve Kommersant. Autoři předlohy z ministerstva obrany podle listu nyní navrhují nasazení ozbrojených sil i k ochraně občanů „pronásledovaných“ zahraničními soudy. Předloha „zjevně souvisí s iniciativami členských zemí Evropské unie vytvořit zvláštní tribunál proti Rusku“, řekl tehdy serveru RBK advokát Dmitrij Malbin.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha minulý měsíc na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem, který se připojí k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Šéf české diplomacie Petr Macinka tehdy ČTK řekl, že jde o předběžnou pozici. Podle českého prezidenta Petra Pavla se pro zřízení tribunálu ČR vyslovila už dříve.
Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, již dříve oznámila Rada Evropy. Letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.
