Ukrajinské dronové útoky uvrhly ruské elity do nejistoty

Ukrajinské drony již několik týdnů útočí na ropná zařízení po celém Rusku. K tomu se celá země propadla do palivové krize a na Krymském poloostrově, postiženém výpadky proudu a pozastavením prodeje pohonných hmot, byl vyhlášen stav nouze, připomněl The Washington Post.

Produkce benzinu v Rusku klesla v polovině června o čtvrtinu a desítky regionů zavedly přídělový systém. Ruští představitelé se ale stále snaží bagatelizovat dopad ukrajinských úderů.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak podle listu prezidentu Vladimiru Putinovi řekl, že situace na domácím trhu s palivy „není snadná, ale je kontrolovatelná“. Ministr financí Anton Siluanov pak popřel, že by palivová krize způsobila obrovský nárůst cen benzinu. „Pokud vůbec vzrostly, tak jen nepatrně,“ tvrdil. Na Krymu přitom vzrostly ceny benzínu pro soukromníky až o 70 procent a pak se přestal prodávat úplně.

S rostoucí nervozitou kvůli oslabujícímu postavení Ruska a zjevné změně tónu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který začal chválit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, navíc klesly ruské akcie od začátku června o více než 13 procent. To je největší pokles od září 2022, kdy ukrajinská protiofenzíva donutila Rusko ustoupit z velké části strategického území v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.

„Panuje stav naprosté nejistoty,“ citoval list bývalého vysoce postaveného úředníka z ministerstva financí, který si z obav o svou bezpečnost nepřál být jmenován. „A zdá se, že není cesty ven,“ poznamenal úředník.

K tomu kvůli sankcím, jejichž zpřísněním Trump pohrozil, klesla cena ruské ropy na úroveň před útokem USA a Izraele na Írán – kolem 50 dolarů za barel. Deficit ruského federálního rozpočtu, který s cenami ropy stojí a padá, na konci května dosáhl šesti bilionů rublů (1,62 bilionu korun), což je dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku, a již překročil cíl pro celý rok 2026.

„Rozpočet praská ve švech. Deficit je obrovský a není odkud brát,“ poznamenal další zdroj listu The Washington Post.

Gennadij Zjuganov, vůdce Komunistické strany Ruska, si to ale nemyslí. Veřejně vyzval k „mobilizaci“ 130 bilionů rublů (36,4 bilionu korun) u bankovních účtů občanů a podniků. „Tento problém lze rychle vyřešit,“ poznamenal k rozpočtu Zjuganov. „Kdybych byl prezident, vyřešil bych ho jediným dekretem,“ prohlásil.

Na jistotě ruské elitě nepřidala ani zpráva, že ruské ministerstvo financí připravuje zákon, který státu umožní „sáhnout“ na 40 miliard dolarů (zhruba 852 miliard korun) v ruských soukromých penzijních fondech.

„Vláda se nebude nijak ostýchat,“ vyjádřil obavy moskevský podnikatel, který si nepřál být jmenován. „Teď už všichni přemýšlejí jen o tom, jak vybrat peníze a odejít,“ doplnil.