Putin zvažuje mobilizaci

Až dosud se Putin zdráhal přistoupit ke všeobecné mobilizaci a raději spoléhal na vysoké platy a bonusy „smluvních“ vojáků a nábor mezi vězni, migranty a dlužníky. Podle ruské zpravodajské platformy Vjorstka je ale Kreml pod rostoucím tlakem na obnovu sil na frontě, kde ruská armáda dosahuje minimálního pokroku a tempo ztrát překračuje 35 tisíc lidí měsíčně.

Podle údajů, které Vjorstka shromáždila, však klesl tok nových rekrutů hlásících se do boje na Ukrajině letos na jaře o více než třetinu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. V prvním čtvrtletí letošního roku tak podepisovalo smlouvu s ruskou armádou denně kolem 800 lidí.

„Blázni ochotní umírat za peníze prostě docházejí,“ poznamenal jeden ze zdrojů Vjorstky mezi armádními náboráři.

Zdroje platformy blízké ruské prezidentské administrativě a vojenským náborovým kancelářím potvrdily, že v Kremlu se o mobilizaci uvažuje poprvé od katastrofálního pokusu v září 2022.

Tehdejší mobilizace způsobila masový exodus asi 700 000 Rusů, což je počet odpovídající počtu všech příslušníků ruských sil zapojených do „speciální vojenské operace“, jak Rusové válku na Ukrajině povinně nazývají.

Většina těch, kteří v té době opustili zemi, byli mladí, vzdělaní a bohatší občané: až 85 procent z nich bylo mladších 35 let a 80 procent s vyšším vzděláním. V té době Rusko „opustilo“ také téměř 11,5 procenta veškerých bankovních úspor.

Zdroj platformy, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že se přípravy „na něco, co se nikdy nebude nazývat mobilizací“ už rozběhly. „Pracují se na tom již několik měsíců a snaží se vyhnout chybám z (mobilizace) z roku 2022,“ poznamenal na adresu „zainteresovaných“ úředníků.

Všechno se ale rozběhne až po volbách do ruské Státní dumy. Ty Putin vyhlásil na termín od 18. do 20. září a poprvé se jich mají zúčastnit také obyvatelé Donbasu a Novoruska, čímž je myšleno okupované ukrajinské území, které Moskva po protiprávních referendech připojila k Ruské federaci.

O vítězství ruské vládní strany Jednotné Rusko, která drtivě zvítězila i v parlamentních volbách v roce 2021 a získala ústavní většinu, nikdo nepochybuje. Dobrý dojem by ale mohla pokazit nízká účast, a tak se s „akcí pro armádu“ čeká až na říjen.

Od tohoto měsíce má být podle zdroje Vjorstky ruská armáda připravena přijmout desítky tisíc lidí na zrychlený výcvik a rozdělit je do aktivních jednotek. Přesný počet nových bojovníků, s nímž Kreml počítá, zmíněný zdroj neupřesnil.

Uvedl ale, že z bojových útvarů přicházejí neustále stížnosti na akutní nedostatek personálu. Proto nepřipadá v úvahu odklad voleb, o němž údajně chtějí Putina přesvědčit bezpečnostní složky, včetně šéfa tajné služby FSB Alexandra Bortnikova a šéfa Národní gardy Viktora Zolotova, prezidentova přítele a bývalého osobního strážce.

„Budeme muset spěchat s výcvikem, abychom potřeby armády uspokojili,“ poznamenal zdroj. „Naším úkolem je nyní dobře se na to připravit.“