Článek
„Když se něco podnikne, mělo by to být definitivní,“ tlumočil jeden ze zdrojů hlavní motto jednání. Poradci však nebyli schopni Trumpovi zaručit, že by íránský režim po americkém vojenském útoku rychle padnul, uvedl další zdroj. Panují totiž obavy, že Spojené státy nemají v regionu dostatek prostředků k ochraně před íránskou reakcí, uvádí NBC News.
Poradci se obávají, že íránský režim, oslabený týdny protestů a čelící možnému kolapsu, by mohl být v odvetě mnohem nebezpečnější, než se předpokládá. A to nejen vůči americkým silám v regionu, ale i spojencům, jako je Izrael.
„Tyto závěry by mohly Donalda Trumpa vést k tomu, že schválí pro Írán omezenější vojenskou akci, která by mohla později zesílit, pokud se vůbec k vojenskému úderu rozhodne,“ uvedl jeden z lidí obeznámených s jednáními. Situace se rychle mění, ale ve středu odpoledne nebylo přijato žádné rozhodnutí.
Trump prohlásil, že z důvěryhodných zdrojů dostal informace, že režim přestal protestující zabíjet a zastavil plány na popravy, což byly původně oznámené důvody pro případný vojenský zásah. „Byli jsme informováni velmi důležitými zdroji na druhé straně a ti řekli, že zabíjení skončilo a popravy se neuskuteční,“ řekl Trump ve středu. „Doufám, že je to pravda. Kdo ví?“ dodal.
Na otázku, zda to znamená, že vojenská akce je v současnosti mimo hru, Trump řekl: „Budeme sledovat, jak se to bude vyvíjet.“
Spojené státy rozhodly kvůli hrozbě íránského útoku preventivně stáhnout část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě, včetně Al-Udajdu v Kataru. Řada západních zemí včetně ČR tento týden zároveň kvůli nestabilní situaci a možným útokům vyzvala své občany, aby Írán opustili.
Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny, se postupně rozšířily do všech regionů země, přičemž proti protestujícím začaly zasahovat bezpečnostní složky, které tvoří převážně milice basídž, jež jsou součástí íránských revolučních gard.
