Tři stížnosti z Moskvy během tří dnů: Američané nedrží slovo

Ruští představitelé se často zmiňují o „duchu Anchorage“, což je fráze, která podle analytiků odráží přesvědčení Moskvy, že Washington je připraven zvážit bezpečnostní obavy a územní požadavky Ruska jako součást širšího mírového rámce.

Tato rétorika se v posledních měsících výrazně změnila. „Dohodám dosaženým během summitu zůstává oddána pouze jedna strana,“ prohlásil podle portálu International Business Times (ITB) poradce Ušakov v neděli. Rjabkov v pondělí tyto obavy zopakoval a obvinil Washington z odklonu od toho, co sám označil za „základní dohody“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ale popřel jakákoliv slova o dohodě. „Na Aljašce k žádné dohodě nedošlo. Na Aljašce byl předložen návrh. Nikdy se ale nejednalo o dohodu,“ prohlásil Rubio.

Šéf ruské diplomacie Lavrov pak zašel v úterý ve stížnostech ještě dál. Prohlásil, že veškeré naděje vkládané do Západu jako zprostředkovatele jednání, včetně Spojených států, už dávno selhaly. Podle něj „mírové“ rozhovory pouze daly Ukrajině čas na posílení její vojenské pozice. Navíc USA jako zprostředkovatel podle něj už nejsou objektivní.

„Pokud jde o Spojené státy, pak podle toho, jak lze jejich kroky hodnotit, zdá se, že ustupují od nároku na roli objektivního prostředníka a pokračují stejným kurzem zvyšování sankčního tlaku na Rusko,“ řekl v rozhovoru pro The Moscow Times.

Změna v ruské rétorice se shoduje s nárůstem ukrajinských úderů zaměřených na ropnou infrastrukturu a vojenské prostředky na ruském území. Ruské úřady se snažily - jako v případě útoku na moskevskou ropnou rafinerii - strategický dopad bagatelizovat, ale analytici podle ITB tvrdí, že rostoucí rozsah a dopad ukrajinských operací zvýšil domácí tlak na Kreml, aby ukázal, že dokáže ochránit kritickou infrastrukturu a na útoky efektivně reagovat.

„Moskva čelí rostoucím ekonomickým i vojenským výzvám,“ poznamenal Gerhard Mangott, politolog z univerzity v Innsbrucku. Proto jsou podle něj ruští představitelé stále více znepokojeni absencí aktivního diplomatického rámce, který by Rusku umožnil jednání na základě jeho pozic.

Oleg Ignatov z Mezinárodní krizové skupiny (ICG) uvedl, že Moskva usiluje o strukturovanější proces vyjednávání podporovaný Washingtonem. „Uvědomili si, že nemají nic a jsou z toho velmi zklamaní. Rusové opravdu chtějí, aby se Američané zapojili,“ řekl.

Moskva totiž podle ITB důsledně odmítá mediační snahy vedené evropskými vládami, takže Spojené státy zůstávají jediným vnějším aktérem, o němž se ruští představitelé domnívají, že by mohl potenciálně usnadnit urovnání války na Ukrajině přijatelné pro Kreml.

Nejnovější kritika adresovaná Washingtonu nesignalizuje přerušení komunikace mezi Spojenými státy a Ruskem. Koordinované stížnosti vysokých představitelů Kremlu však naznačují, že Moskva je stále netrpělivější kvůli absenci rozhovorů s Američany.