Článek
„Máme tři varianty. Nechat systém, jak je, což ale není v žádném případě možné,“ uvedl na středečním setkání ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Druhou ze zvažovaných variant je podle něj plošné snížení trestní odpovědnosti na 13 či 14 let. V takovém případě by se trestní řízení vedlo i u bagatelních trestných činů, což by mohlo systém zatížit.
„Poslední možností je snížení pouze pro vybrané trestné činy, například pro ty nejzávažnější,“ řekl ministr. K této variantě se podle něj vládní koalice kloní.
Jak uvádí analýza, praxe ukazuje „vzestup agresivního jednání dětí a vysoký poměr činů spáchaných dětmi, spojených s násilím včetně vraždy“. Zároveň je z ní ale zřejmé, že závažných činů spáchaných dětmi do 15 let, které by u starších pachatelů byly trestné, nijak významně nepřibývá.
Vraždu loni justice řešila u šesti dětských pachatelů, stejně jako předloni a v roce 2022. Případů ublížení přibývalo ze 108 v roce 2015 na 151 v roce 2024, loni jich ale bylo jen 96.
Děti mladší 15 let přitom nemohou být nyní v Česku trestně stíhány, a to ani když se dopustí vraždy. Soudy jim mohou ukládat pouze ochranná opatření, nejpřísnější je ochranná výchova. Tu soudy loni nařídily ve 29 případech. Další možností je ochranné léčení či zařazení do výchovného programu.
Nejdříve za rok
Ministr návrh plánuje předložit nejdříve v létě příštího roku a připustil, že očekává vášnivou debatu. Mezi těmi, kdo se změnami nesouhlasí, je například dětský ombudsman Martin Beneš.
„Interpretace zmíněné analýzy je dosti rozporuplná. Něco tam vidí pan Tejc a něco jiného ostatní, kteří měli příležitost ji číst včetně mne. Mně z té analýzy důvody pro snížení věku trestní odpovědnosti nevyplývají,“ řekl Beneš Novinkám s tím, že stále trvá na tom, že pro ochranu společnosti existují lepší postupy.
Podle něj i stávající systém poskytuje dostatek možností, jak před dětskými pachateli společnost ochránit.
Také Výbor pro práva obětí Rady vlády pro lidská práva je přesvědčen, že snižování hranice trestní odpovědnosti není adekvátní reakcí na trestnou činnost dětských pachatelů. Proto vyzval vládu, aby se zaměřila na prevenci a na programy a služby, které mají za cíl dětským pachatelům trestné činnosti pomoci. Systém podle výboru také trpí nedostatkem dětských psychologů a psychiatrů.
To, že bude potřeba reformovat celý systém a to i mimo resort spravedlnosti, připouští i Tejc. Změnit bude potřeba fungování výchovných ústavů, které se dnes o nezletilé pachatele starají na základě soudem nařízených ochranných opatření. Mezi navrženými změnami je proto i vytvoření nových, speciálně pro pachatele násilných trestných činů.
Proti těm současným by byly lépe zabezpečené a jejich personál by měl větší pravomoci než dosud, aby nedocházelo k útěkům. Existencí takových zařízení ostatně podmínila snížení věkové hranice i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
„Říkejme tomu třeba dětská detence nebo speciální zařízení s tím, že na rozdíl od současných výchovných ústavů bude střežené. Mělo by poskytovat výchovný prostor a současně zabránit opakovaným útěkům a maření ochranné výchovy, jak se dnes často děje,“ řekla Novinkám už dříve Bradáčová.
