Vědci našli v Zambii dřevěnou konstrukci starou téměř půl milionu let

Zjištění zveřejněná tento týden v časopise Nature naznačují, že si lidé v době kamenné možná stavěli přístřešky. Objev by tak mohl změnit dosavadní přesvědčení, že pravěcí lidé vedli jednoduchý, kočovný život. „Tento nález změnil můj pohled na naše dávné předky,“ uvedl pro BBC profesor Barham.

Dřevěná konstrukce byla objevena v roce 2019 rámci výzkumného projektu Hluboké kořeny lidstva (Deep Roots of Humanity) pod jeho vedením. Poté probíhala její analýza.

„Využili svou inteligenci, představivost a dovednosti, aby vytvořili něco, co nikdy předtím neviděli, něco, co nikdy předtím neexistovalo,“ zdůraznil Barham. Při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek archeologové odkryli také dřevěné nástroje. Skutečnou senzací jsou ale právě dva kusy dřeva nalezené v pravém úhlu k sobě.

Podle Geoffa Dullera, profesora zeměpisu na Aberystwythské univerzitě a dalšího člena vědeckého týmu, jeden (kus dřeva) leží přes druhý a oba mají v sobě zářezy.

„Je jasně vidět, že zářezy byly vyříznuty kamennými nástroji,“ uvedl Duller. „Díky tomu do sebe dva kmeny zapadají a stávají se z nich konstrukční objekty,“ dodal.

Dřevěné artefakty ze starší doby kamenné se dochovávají jen zřídka, protože vyžadují výjimečně specifické podmínky pro uchování. Pokud se tak nestane, dřevo jednoduše shnije.

Nalezená konstrukce se dochovala díky tomu, že byla po tisíciletí podmáčená v meandrujícím říčním břehu nad vodopády Kalambo, poblíž hranic Zambie a Tanzanie.

Stáří dřeva vědci určili pomocí luminiscenčního datování. To je podle profesora Dullera založeno na tom, že zrnka horniny v průběhu času absorbují přirozenou radioaktivitu z prostředí – v podstatě se nabíjejí jako malé baterie. Tuto radioaktivitu lze uvolnit a změřit zahřátím zrn a následnou analýzou vyzařovaného světla.

Vědci také vytvořili modely, které ukazují, jak mohly být překrývající se kmeny využity.

Velikost obou klád, z nichž menší měří asi 1,5 metru, naznačuje, že ten, kdo je spojil dohromady, stavěl něco podstatného.

Podle týmu se pravděpodobně nejednalo o chatrč nebo stálé obydlí, ale odhadem mohly tvořit součást plošiny pro přístřešek. „Mohlo by jít o nějakou konstrukci k posezení u řeky a rybaření,“ uvedl Duller s tím, že je ale těžké říci, o jakou stavbu se mohlo jednat.

Nalezené dřevo je mnohem starší než nejstarší fosilie Homo sapiens, které jsou staré asi 315 tisíc let. Podle odborníků mohli konstrukci zhotovit jedinci Homo sapiens, akorát se dosud neobjevily fosilie z tohoto stáří, nebo to byl jiný druh. „Možná Homo erectus nebo Homo naledi – v té době se v jižní Africe vyskytovala řada druhů hominidů, “ cituje BBC Dullera.