Rusko při výměně vězňů propustilo Američanku z trestanecké kolonie

Karelinová, která je občankou Ruska i USA, se „provinila“ tím, že po začátku ruské války na Ukrajině poslala ukrajinské charitě se sídlem v USA asi sto dolarů. Za velezradu za to vyfasovala 12 let natvrdo v ruské trestanecké kolonii, píše The Wall Street Journal.

Američané Rusku předali Petrova, kterého na americkou žádost zadržely úřady na Kypru v roce 2023 za údajný „vývoz citlivé mikroelektroniky“.

Jednání o výměně vedl ředitel CIA John Ratcliffe a vysoce postavený představitel ruských zpravodajských služeb, což podle nejmenovaného představitele CIA poukazuje na prohlubující se komunikaci mezi zpravodajskými službami obou zemí.

Na letišti v Abú Dhhabí, kde k výměně došlo, byl přítomen sám Ratcliffe, uvedl WSJ.

„Prezident Trump dnes přivezl domů dalšího neprávem zadržovaného Američana z Ruska,“ sdělil ve čtvrtek deníku Ratcliffe. „Jsem hrdý na důstojníky CIA, kteří neúnavně pracovali na podpoře tohoto úsilí, a oceňujeme Spojené arabské emiráty, že výměnu umožnily,“ dodal.

Podle prohlášení ruské vlády a osob obeznámených s touto záležitostí Ratcliffe od svého nástupu do funkce ředitele CIA několikrát telefonicky hovořil s Alexandrem Bortnikovem, šéfem ruské Federální bezpečnostní služby, a také se Sergejem Naryškinem, ředitelem ruské zahraniční zpravodajské služby.

„Tato výměna ukazuje, jak je důležité udržovat s Ruskem otevřené komunikační linky, a to navzdory hlubokým problémům v našich dvoustranných vztazích,“ uvedla mluvčí CIA. „Jsme sice zklamáni, že v Rusku zůstávají neoprávněně zadržováni další Američané, ale tuto výměnu považujeme za pozitivní krok a budeme i nadále usilovat o jejich propuštění,“ dodala.

Není to však první výměna vězňů, ke které mezi USA a Ruskem došlo. Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena s Rusy loni v srpnu vyjednala propuštění několika amerických občanů: novináře deníku The Wall Street Journal Evana Gerschkoviche, mariňáka Paula Whelana nebo rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou.

Kromě amerických občanů byli tehdy z ruských věznic propuštěni disident Vladimir Kara-Murza, otevřený kritik Kremlu Ilja Jašin či spolupracovníci zesnulého ruského opozičníka Alexeje Navalného Lilia Čanyševová, Ksenija Fadějevová a Vadim Ostanin.

Do Ruska putoval vrah Vadim Krasikov, GRU agenti Pavel Rubtsov a Michail Mikušin, hacker Roman Seleznev, podnikatel Vladislav Kljušin a muž, který obcházel západní sankce a dodával do Ruska zakázané předměty, Vadim Konoščenok.