Článek
"Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění," řekl Macron u památníku obětem masového vraždění v kigalské čtvrti Gisozi, kde je pohřbeno 250 000 Tutsiů. Francie podle Macrona neposlouchala ty, kteří varovali před hrozícím masakrem ve Rwandě, a de facto stála při genocidním režimu. Spolupachatelem genocidy však Francie podle něj nebyla. Prezident též uvedl, že "příliš dlouho převládalo mlčení při zkoumání pravdy".
Po genocidě z roku 1994, v níž bylo povražděno na 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů, se jako první vydal do Rwandy v roce 2010 tehdejší prezident Nicolas Sarkozy, který pouze přiznal „závažné omyly a určitou formu zaslepenosti”, jež měla dramatické důsledky. Od Macrona se očekávala omluva.
Macron zadal přezkoumání událostí v roce 2019 a letos v březnu vyšla zpráva, která sice Francii zbavuje podezření ze spoluúčasti na vraždách, ale připisuje jí odpovědnost.
Dánská vláda chce žadatele o azyl posílat do Afriky. Horkým kandidátem je Rwanda
V dubnu vyšla zpráva zadaná rwandskou vládou, ve které se uvádí, že Francie neučinila nic, aby vraždění zastavila, takže nese za genocidu značnou odpovědnost. Podporovala v roce 1994 tehdy rwandskou vládu i v době, kdy bylo jasné, že se chystá genocida.
Snaha obnovení dobrých vztahů
Macron také bude jednat s rwandským prezidentem Paulem Kagamem. Ten při nedávné návštěvě Paříže řekl, že má zájem o obnovení dobrých vztahů.
Macron před odletem prohlásil, že chce otevřít novou kapitolu vztahů obou zemí. Jeho úřad cestu považuje za „poslední etapu normalizace” mezi Paříží a Kigali.
Barnier překvapil. Zastavme migraci ze zemí mimo EU, navrhuje
