Článek
Když vládní vojenské jednotky 5. ledna prohledávaly domy v oblasti Jižního Gondaru, vstoupily také do domu, kde žila 21letá Enat. Vojáci se jí ptali, jestli do pivnice, kde pracuje, chodí příslušníci Fano. Odpověděla, že ano, protože milici tvoří místní obyvatelé. Vojáci ji hned poté začali urážet a pak hrozili její plačící osmileté neteři puškou. Pak jeden z nich Enat před očima dítěte znásilnil. „Prosila jsem, aby mi neubližovali. Volala jsem všechny svaté a prosila. Ale neměli slitování,“ řekla stanici BBC.
Enat byla panna. „Do té doby jsem nikdy nepoznala muže.“ Počítala, že se mu oddá až po svatbě, jak to vyžaduje etiopská pravoslavná církev. Nyní se vdát nemůže, žena musí být před svatbou nedotčená. „Bylo by lepší, kdyby mne zabili.“ dodala.
Při znásilnění otěhotněla. Zvažovala potrat ale nešla na něj. „Bála jsem se boha a myslela na svou matku. Co by se s ní stalo, kdybych zemřela při potratu?“
Nyní má dceru a žije u jednoho z příbuzných, jenže neví, jak se postará o sebe a svou dceru. S hořkostí říká: „Jestliže se tohle považuje za život, tak žiju.“ Přesto považuje dítě za dar od boha.
Znásilněná na cestě
Znásilněná byla 18letá Tigist z oblasti západního Godždžamu. Stalo se to v lednu rou 2024. Pracovala v rodinné čajovně, kde ji začal osahávat jeden voják. Ona ho odmítla. Když se večer po práci vracela domů, odmítnutý voják ji s dalšími na ulici napadl a všichni ji na cestě hromadně znásilnili.
„Moje rodina mne našla u cesty v bezvědomí. Odvezli mne na kliniku, kde jsme byla pět dní,“ vypověděla. Po znásilnění nebyla schopna opustit dům. „Strach mi bránil jít do práce. Kdykoli jsem viděla vojáka nebo jakéhokoli muže, propadla jsem panice a schovala se .“ V práci skončila a pak se pokusila zabít. Její rodina ji zavčas našla. Novinářům řekla, že rodině slíbila, že už si nikdy nesáhne na život, ale že o sebevraždě dál přemýšlí.
Tisíce obětí a nakažených
Týmu BBC se podařilo získat data ze 43 zdravotnických zařízeních v Amharském regionu a z dalších zdravotnických zdrojů. Od 18. července 2023 do letošního května bylo nahlášeno 2697 znásilnění. Zhruba 45 procent obětí byly nezletilé dívky. Nejmladší oběti bylo osm a nejstarší 65. Testy prokázaly u poloviny všech znásilněných nákazu sexuálně přenosnými chorobami. Mnohé také byly těhotné. Zdravotnický odborník, který si nepřál být jmenován, řekl, že nahlášené případy jsou jen špičkou ledovce.
Ty, co vyhledaly pomoc, často přišly pozdě. V případě kontaktu s nakaženým HIV je možné podat antivirotika, která snižují riziko nákazy. Podat se však musejí nejpozději do 72 hodin. Mnohé oběti z vesnických oblastí nemají šanci se dostat na kliniku včas. Hromadná doprava nefunguje a cestách jsou zátarasy a kontrolní stanoviště.
Zdravotní střediska uvedla, že „počet nákaz HIV může stoupnout a psychické problémy dosáhnout katastrofální úrovně“. Už před konfliktem přitom byla nákaza HIV v oblasti nadprůměrná. Na sto lidí připadalo 1,1 případu.
Mnohé oběti však nikdy nepřišly nahlásit, co se jim stalo ze strachu ze stigmatizace a z hrůzy, že by se dozvěděly, že se nakazily. K lékaři nešla ani 23letá Lemlem, protože se bojí, že by mohla být nakažena. V lednu přišli do jejího domu vojáci a požadovali po ní informace. Když jim je nedala, jeden z vojáků ji znásilnil. „Vyhrožoval mi, že pokud budu křičet, jedna kulka na mne stačí,“ vypověděla. Měsíc se z toho nemohla vzpamatovat, skoro nejedla a raději přestala chodit do kostela, aby na ní nezačali ukazovat. „Je odporné se narodit jako žena, Kdybych byla muž, možná by mne zbili, ale nezničili mi takto život.“
Protože etiopská vláda nepouští do oblasti nezávislé novináře, jen provládní, reportéři hovořili se ženami a zdravotníky v sousední Keni, kam některé utekly. Nemohli ani prověřit podezření, že stejně postupují i členové milice Fano.
Pozadí konfliktu
Konflikt mezi Amharci a vojáky propukl v dubnu 2023, když se vláda rozhodla rozpustit místní speciální síly v době, kdy pokračoval konflikt mezi Amharci a Orormy. Tigrajské obranné síly ale rozpuštěny nebyly. Konflikt se rychle rozhořel a v srpnu vyústil ve vzpouru nových amharských milic Fano, které se pokusily ovládnout amharská velká města s cílem získat autonomii. Vládní vojska zasáhla a operace pokračují. Letos v březnu vláda přiznala, že bylo zabito přes tři sta příslušníků Fano, často byli zastřeleni bez procesů. Skutečný počet ale není znám. Asi sto tisíc lidí opustilo své domovy.
Konflikt má však hlubší kořeny, propukl poté, co v roce 2022 skončila tigrajská válka. Tigrajové se prosinci 2020 vzbouřili proti etiopské vládě vedené Amharci. Vláda se rozhodla pro rychlý vojenský zásah, který vedl k eskalaci konfliktu. Přímo v bojích byly zabity desetitisíce lidí, další oběti si vyžádal hlad a nedostupnost zdravotní péče.
Nejstřízlivější čísla uvádějí 160 000 a 380 000 mrtvých. V bojích bylo zabito až sto tisíc lidí, dalších asi 250 až 300 tisíc zemřelo. I v tomto konfliktu se používalo znásilnění jako zbraň. Uvádí se, že bylo znásilněno osm tigrajských žen ze sta, polovina z nich hromadně.
Mír se však nepodařilo nastolit, dříve vládnoucí Amharci byli marginalizováni.
