Článek
Raketa měla z vesmírného střediska Tanegašima v jižním Japonsku odstartovat v 9:26 místního času (2:26 SELČ), ale 24 minut před startem oznámilo řídicí středisko odklad.
Vesmírná agentura později uvedla, že ve výšce 5000 až 15 000 metrů zaznamenala vítr o síle až 108 kilometrů za hodinu.
Jedná se už o třetí odklad startu kvůli špatným povětrnostním podmínkám. Nový start nebude možný dříve než ve čtvrtek 31. srpna. Doba vhodná pro odlet do vesmíru potrvá do 15. září, uvedla vesmírná agentura.
Japonci plánují vyslat v pondělí k Měsíci malý přistávací modul
Mise SLIM bude prvním pokusem japonské vesmírné agentury o přistání na Měsíci. O totéž se letos pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R.
Japonský modul se zřítil na Měsíc a pravděpodobně roztříštil
Ten dosáhl oběžné dráhy kolem Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepovedlo.
SLIM a XRISM
Modul SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který má do vesmíru dopravit japonská nosná raketa H-2A, se bude snažit dosednout na měsíční povrch nejdále 100 metrů od zvoleného místa přistání. To je důležité, protože cílem přistání je kráter Shioli o šířce pouhých 300 metrů, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce, napsal v červenci portál Space.com.
Měsíční moře jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které vznikly nejspíše vlivem dopadů obřích těles na lunární povrch.
Místo přistání bylo vybráno na základě dat z japonské sondy SELENE, která byla vypuštěna v roce 2007. Její mise skončila v roce 2009 kontrolovaným nárazem do Měsíce. Podle agentury JAXA budou přesná přistání v budoucnu pro lunární mise klíčová. Umožní totiž přístup na specifická, vysoce zajímavá místa na Měsíci.
Japonský lunární modul SLIM
Datum očekávaného přistání zatím není známé, je však na něj ještě čas. „SLIM bude přistávat čtyři až šest měsíců po startu,“ vysvětlil pro Novinky expert na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Japonská mise má rovněž ukázat možnosti průzkumu naší Sluneční soustavy s využitím lehčích aparátů. Modul SLIM má mít při dosednutí na měsíční povrch kolem 200 kg.
Ta samá raketa H-2A má dopravit do vesmíru - na určenou oběžnou dráhu - i druhý samostatný náklad, a to nový kosmický teleskop XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission).
Ten bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. Na tom není podle internetového časopisu Kosmonautix na první pohled nic neobvyklého - jenže XRISM to zvládne s rentgenovým zářením.
DYK? Soon to be launched, #XRISM will study the Universe in X-ray light with an unprecedented combination of light collecting power & energy resolution. Among the targets of XRISM are #AGN. 1/ pic.twitter.com/DstdcTNBoP
— ESA Science (@esascience) August 24, 2023
Aparát, vzniklý ve spolupráci japonské kosmické agentury JAXA a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) i s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA), má sledovat nejteplejší oblasti kosmu a největší struktury a objekty s nejsilnějším gravitačním působením. Má detekovat rentgenové světlo vydávané z plynů obklopujících kupy galaxií, má rovněž studovat výbuchy z černých děr. Mělo by to pomoci lépe porozumět vývoji vesmíru.
Pro raketu H2-A, kterou vyvinula JAXA společně s firmou Mitsubishi Heavy Industries (MHI), se jedná o 47. start do vesmíru. Z předchozích 46 startů jich bylo 45 úspěšných.
Nová japonská raketa opět selhala, tak ji zničili
Po selhání nové rakety H3 na začátku března však JAXA kvůli vyšetřování poslední start rakety H2-A o několik měsíců posunula.
V oblasti jižního pólu Měsíce minulý týden úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak přistání nezdařilo. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie již dříve Spojené státy, Rusko (Sovětský svaz) a Čína.
Strhující záběry. Indové ukázali, jak jejich vozítko vyjelo na měsíční povrch
Šéf Roskosmosu: V závodech o dobytí Měsíce musíme pokračovat
