Strhující záběry. Indové ukázali, jak jejich vozítko vyjelo na měsíční povrch

Indická měsíční mise Čandraján-3 (Měsíční loď 3) odstartovala pomocí nosné rakety LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Přistávací bezposádkový modul Vikrám sondy Čandraján-3 měkce dosedl na povrch Měsíce ve středu 23. srpna ve 14:32 SELČ.

Předseda Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth nyní doplnil, že lander Vikrám dosedl blízko středu oblasti o šířce 4,5 kilometru, která byla cílem přistání. Všechna zařízení podle vesmírné agentury fungují správně.

Jak ISRO informovala ve čtvrtek 24. srpna na sociální síti X (dříve Twitter), z modulu Vikrám již vyjelo šestikolové robotické vozítko, a to zhruba 14 hodin po dosednutí.

Úkolem roveru je prozkoumat lunární povrch v oblasti jižního pólu Měsíce, kde indický modul přistál jako první. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na budoucí osídlení přirozené družice Země. Jinde na Měsíci se předtím podařilo přistát dosud jen Spojeným státům, Sovětskému svazu a Číně.

Rover nazvaný Pragján, což v sanskrtu znamená „moudrost“, váží 26 kilogramů a je poháněn solární energií.

Přistání modulu bylo naplánováno na začátek lunárního dne, což je asi 14 pozemských dní. Znamená to, že rover má mít k dispozici zhruba dva týdny slunečního svitu, který umožňuje dobíjení baterií. Až se snese lunární noc, vozítko se vybije a přestane pracovat. Zatím není jasné, jestli se s příchodem nového měsíčního dne činnost baterií obnoví.

Autonomní vozítko Pragján je vybaveno vědeckými přístroji, které se budou snažit zjistit, jaké nerosty jsou na měsíčním povrchu, a budou studovat chemické složení měsíčního regolitu, což je vrstva volných částeček a jemného prachu, které se nahromadily za miliardy let na povrchu Měsíce. Indická mise má rovněž za cíl zkoumat tamní velmi řídkou atmosféru.

Robot bude komunikovat pouze s přistávacím modulem Vikrám, jenž bude posílat informace sondě Čandraján-3, která stále obíhá kolem Měsíce. Ta údaje předá k analýze na Zemi.

Kosmická agentura ISRO podle zpravodajského serveru BBC uvedla, že vozítko se pohybuje rychlostí jeden centimetr za sekundu a s každým „krokem“ zanechá na povrchu Měsíce otištěné logo ISRO a státní znak Indie zobrazující sloupovou hlavici se lvy.

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru.