Hlavní obsah

Čína ztrojnásobila jaderný arzenál, buduje stovky sil

Čína prudce rozvíjí své jaderné síly. V roce 2024 překročil počet jejích jaderných hlavic 600 a do roku 2030 jich bude mít přes tisíc. Většina z nich bude v bojové připravenosti, uvedlo americké ministerstvo obrany ve zprávě o vojenském rozvoji ČLR. Peking pro svou jadernou výzbroj také buduje odpalovací zařízení. Na třech nových základnách v pouštích staví 320 sil pro rakety s tuhými pohonnými hmotami.

Foto: Profimedia.cz

Čínské balistické rakety DF-41 lze vypouštět z mobilních odpalovacích zařízení.

Článek

Mezikontinentálních balistických raket má čínská Lidová osvobozenecká armáda ve výzbroji 400. Jde především o rakety DF-5 na kapalná paliva s dostřelem cca 12 000 km, přičemž ty nejmodernější mohou nést více hlavic. Na přehlídce v Pekingu představila jejich novou, nejmodernější variantu DF-5c s 12 MIRV (s nezávisle naváděnými hlavicemi). Má i modernější DF-31 na tuhé pohonné hmoty, které se mohou vypálit rychleji. V dostřelu těchto raket je více amerických velkých měst a základen než kdy dříve.

Podle zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) má Čína 24 hlavic už na raketách nebo na raketových základnách, takže mohou být tyto balistické rakety velmi rychle nasazeny.

ČLR také buduje odpalovací zařízení. Na třech nových základnách v pouštích buduje 320 sil pro rakety s tuhými pohonnými hmotami. Většina je jich hotových nebo před dokončením. Třicet až padesát jich je pro balistické rakety s kapalnými pohonnými hmotami DF-5.

Některá mohou sloužit i pro vypalování střel DF-41, které jde jinak vypouštět rovněž z vlaků. Z mobilních zařízení lze odpalovat i některé verze DF-31 a rakety středního doletu DF-26, určené především k útoku na Guam.

Rychlá hromadná výroba

Čína vyrábí jaderné zbraně nejrychleji, ročně vyprodukuje sto kusů a od roku 2020 svůj arzenál ztrojnásobila. Podle zprávy SIPRI má nyní přes šest set hlavic. Pokud by pokračovala stejnou rychlostí výroby, měla by v roce 2035 až 1500 hlavic, tedy skoro stejně, jako jich mají v pohotovosti USA a Rusko. I když tyto jaderné mocnosti disponují v součtu větším počtem hlavic (Rusko 5459 a USA 5177), okamžitě nasaditelných jich mají 1550.

Podle zprávy Pentagonu bude i po roce 2030 Čína dále modernizovat a rozšiřovat svůj jaderný arzenál, v roce 2035 by měla dosáhnout cílového stavu. To je podle prezidenta Si Ťin-pchinga milník na cestě k tomu, aby měla Čína v roce 2049 vojenské síly světové úrovně, varuje zpráva.

Pro výrobu plutonia potřebného v jaderných hlavicích Čína zřejmě využívá rychlé reaktory a zařízení na zpracování jaderného odpadu z elektráren.

Výběr článků

Načítám