Hlavní obsah

ANALÝZA: Západ by se měl obávat nestability Afghánistánu, Tálibán není jednotný

Kábul

Poslední útoky Islámského státu Chorásán (IS-K) v Afghánistánu ukázaly, že Tálibán není schopen plně kontrolovat bezpečnostní situaci v zemi. V magazínu Foreign Policy před tím varoval profesor mezinárodních vztahů Fawaz A. Gerges. Západ by to podle něj mělo znepokojovat, protože hornatá země by se mohla opět stát bezpečným přístavem teroristů. Přispět k tomu může i roztříštěnost Tálibánu.

Foto: Abdullah Abdullah/facebook, Reuters

Vysocí představitelé Tálibánu při jednání s bývalým prezidentem Hamídem Karzáím

Článek

Problémem Tálibánu je jeho nejednotnost, uvedla ředitelka Iniciativy pro studium nestátních ozbrojených skupin Vanda Felbab-Brownová z Brookings Institution. Podle ní je tak velká, že to může ohrožovat samotné hnutí, které dosud stmeloval boj proti americkým vojákům.

Napětí a třenice ukázal už v roce 2016 poslední výběr vůdce Tálibánu, jímž se tehdy stal maulaví (titul islámského učence - pozn. red.) Hajbatulláh Achundzáda. Jedním z jeho zástupců se ovšem stal Siradžuddín Hakkání, zastupující silnou skupinu Hakkání, které dříve operovala sama.

Jednotlivé frakce se dokázaly shodnout jen na maulavím, který byl učitelem zakladatele hnutí mully Umara. Na rozdíl od něj je Achundzáda jen duchovním vůdcem a nemá silnou pozici při rozhodování. I jeho volba byla kompromisem, sice byl uznáván jako autorita, dlouhou dobu vedl nejvyšší soud Tálibánu, ale původně měl jen malou šanci prosadit se do vedení skupiny proti radikálnějším skupinám.

Do čela Tálibánu se dostal, až když slíbil věrnost vůdci al-Káidy Ajmánu Zavahrímu. To ale bude komplikovat ekonomiku, kvůli jeho vazbám na al-Káidu budou mít Spojené státy jen malou ochotu uvolnit zmrazených 9,5 miliardy dolarů z afghánských rezerv.

Tálibán má nového vůdce, je to učitel mully Umara

Svět

Podle Felbab-Brownové však nová vláda Tálibánu nebude muset řešit jen mimořádně složité ekonomické otázky a své uznání na mezinárodním poli. Musí také rozhodnout, jak zacházet se zahraničními bojovníky, kteří mu v letošní ofenzívě pomáhali, a co nabídne lokálním vůdcům, s jejichž pomocí ovládla zemi. S tím souvisí i to, jak inkluzivní nakonec bude nová vláda.

Ve vládě Tálibánu nebudou jen Paštuni, ti si ale zachovají moc 

Komentátor serveru Foreign Policy Anchal Vohra s odvoláním na zdroje z hnutí napsal, že většinu pozic zaujmou Paštuni, i když Tálibán umožní vstup do vlády i zástupcům jiných etnických skupin, zejména Tádžiků a Uzbeků. Ovšem jen těm loajálním. Právě s jejich pomocí nicméně Tálibán ovládl sever země, který byl dříve baštou odporu.

Kdo povládne Afghánistánu: kandidátů z řad tálibů je několik

Svět

Hodně může naznačit, jak se Tálibán vypořádá se vzbouřenci v Pandžšírském údolí, kteří chtějí mluvit do podoby vlády, ale to se hnutí nelíbí a občas na vzbouřence útočí, i když s nimi také jedná.

Je otázkou, zda se mu s tímto přístupem podaří udržet zemi pod kontrolou, protože blesková válka, při které ovládl Tálibán všechna hlavní města provincií za deset dní, byla možná jen díky tomu, že se na jeho stranu přidaly místní milice. Ovšem i jejich vůdci budou chtít mít zastoupení a rozhodovací práva. Tálibán proto oslovil některé guvernéry, aby neopouštěli své funkce. Otázkou však je, zda to bude stačit. Tálibán ve středu oznámil, že ve vládě nebudou vládní představitelé z uplynulých 20 let. Ministerské funkce také neobsadí žádné ženy.

Nespokojenci mohou přebíhat k Islámskému státu

Felbab-Brownová varuje i před přebíháním nespokojených tálibů k Islámskému státu Chorásán. Ten sice podle ní nemá sílu na svržení Tálibánu, ale může ho oslabit.

Do jeho řad mohou také zamířit ti tálibové, kteří budou mít pocit, že je nový režim dost neocenil. Část skupiny ustavené v roce 2016 tvořili tálibánští velitelé, které předchozí vůdce Tálibánu, mulla Achtar Muhammad Mansúr zabitý v roce 2016 Američany, vyhodil, protože byli příliš brutální, sektářští a nezávislí.

Tálibán hrozí Islámskému státu, střet je na spadnutí

Svět

Zpráva OSN z června uvedla, že jen za první čtyři měsíce tohoto roku IS-K podnikl  77 útoků v zemi proti civilistům, náboženským menšinám, vládním úředníkům i Tálibánu. O rok dříve jich bylo jen 21. Zabránit jim nedokázaly nejen vládní bezpečnostní síly, ale ani tálibové.

Mulla Abdul Ghaní Baradar

Role Barádara se přeceňuje 

Vohra připomíná, že na Západě je přeceňován význam relativně umírněného zástupce hnutí pro politické otázky mully Abdula Gháního Barádara, který dohlížel na tým, jenž vedl v Dauhá úspěšná vyjednávání s USA o mírové smlouvě. Velkou roli nakonec může hrát skupina Hakkání, která stála za nejhoršími útoky na Američany v zemi v polovině druhé dekády nového milénia. Syn zakladatele Siradžuddín je zástupcem maulavího Achunzdády a na veřejnosti i při jednáních se pravidelně objevuje i jeho mladší bratr Anas, který byl i při přebírání letiště v Kábulu.

Anas Hakkání 31. srpna řekl televizi Al-Džazíra, že vláda je hotová z 90 až 95 procent.

Reklama

Výběr článků

Načítám