Článek
„Nechceme stavět žádné zdi. Chceme pracovat čestně. Pokud jsou tedy naši partneři připraveni na totéž – na základě rovnoprávnosti a vzájemné úcty, připraveni k dialogu se všemi,“ řekl podle Kommersantu ruský ministr zahraničí.
Lavrov také poznamenal, že Rusko se nechce nikomu mstít a nebude ignorovat západní partnery, pokud budou chtít obnovit vztahy. „Minulé činy západních kolegů však budou zohledněny při rozhodování o obnovení kontaktů,“ varoval.
Berlínská zeď byla od své stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 symbolem studené války, rozdělení Berlína, Německa a Evropy na západní a východní blok.
Západoněmecký policista před stavbou Berlínské zdi
Německo bylo po skončení 2. světové války na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón a Berlín do čtyř sektorů (americký, britský, francouzský a sovětský). Mezi mocenskými bloky se ale postupně zvyšovalo napětí a tak 23. června 1948 došlo k blokádě západních sektorů Berlína, která trvala téměř rok.
V květnu 1949 pak byla na území západních okupačních zón založena Spolková republika Německo (SRN), v říjnu téhož roku byla v reakci na SRN založena Německá demokratická republika a sovětský sektor Berlína se stal jejím hlavním městem.
Velký význam zde hrála skutečnost, že v letech 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, z velké části odborníci s dobrým vzděláním. Většina se rozhodla opustit NDR přes Berlín, kde hranice probíhala středem města.
Nejprve ostnatý drát, pak zeď
Státní a stranické orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly zavést opatření, která měla nekontrolovaným útěkům občanů zabránit. Dne 11. srpna 1961 schválila Lidová komora NDR pod vlivem Sovětského svazu uzavření hranic a o den později nasazení ozbrojených sil na hranici v Berlíně. Město nejprve rozdělil ostnatý drát, který ale později začal být nahrazován zdí v pravém slova smyslu.
V ruských učebnicích dějepisu je berlínská zeď označována za reakci Sovětského svazu na berlínskou krizi v roce 1961. V této souvislosti se pak připomíná měnová reforma v západních okupačních zónách v roce 1948, která vyústila v omezení vstupu ze sovětské zóny do Západního Berlína. Moskva je zdůvodňuje obavami z přílivu „znehodnocených“ bankovek do sovětské zóny.
