Článek
Stoltenberg zůstane ve funkci do podzimu 2024, Washington se ale podle britského listu The Telegraph obává, že nebude možné najít odpovídající náhradu. Biden prý mezitím Leyenovou oslovil a přesvědčoval, aby čelnou funkci v Alianci přijala.
„Příští rok budeme mít problém, protože začíná být zřejmé, že pole (kandidátů) není o nic silnější než letos,“ citoval The Telegraph nejmenovaný zdroj z NATO. Podle jiného zdroje se mezi Bidenem a Leyenovou vytvořilo v posledních letech „silné pouto“, které posílilo transatlantickou spolupráci, pokud jde o vztah k Číně, konflikt na Ukrajině nebo otázku ochrany klimatu.
🔴Brussels chief has emerged as frontrunner amid difficulties finding a successor to Jens Stoltenberg, who has had his term extended
— The Telegraph (@Telegraph) July 4, 2023
🔓This front page story is currently free to read 👇https://t.co/MtWW0gXY3r
Přízeň Washingtonu si Leyenová podle listu mohla získat i prohlášením, že se chce více spoléhat na americké zpravodajské informace. To by znamenalo změnu oproti dřívějšímu přístupu, kdy za hlavní považovala zprávy evropských tajných služeb, které prý ale špatně odhadly hrozbu ruské invaze na Ukrajinu.
Hovoří plynně francouzsky
Ve prospěch Leyenové hraje i její plynulá francouzština, což by se mohlo zamlouvat francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ten - společně s Bílým domem - dříve odmítal kandidaturu britského ministra obrany Bena Wallaceho na čelnou pozici v NATO. Francouzům prý vadil fakt, že Wallace pochází ze země, která není členskou zemí EU.
Mluvčí předsedkyně EK už dříve prohlásil, že Leyenová se cítí být poctěna svým zařazením na seznam možných nástupců Stoltenberga, ale že „není k dispozici pro tuto práci ani teď, ani v budoucnu“.
Ursula von der Leyenová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
V soukromých rozhovorech ale Leyenová údajně Bidenovi řekla, že nebude k dispozici pro jakékoli funkce v NATO „minimálně do příštího roku“.
Naopak proti Leyenové v čele Aliance by podle deníku mohl hovořit fakt, že německý kancléř Olaf Scholz by byl raději, kdyby si udržela čelnou pozici v EU. Problém by prý také mohl nastat kvůli jejímu někdejšímu angažmá ve funkci německé ministryně obrany v letech 2013 až 2019. V této souvislosti The Telegraph píše, že v roce 2015 museli vojáci bundeswehru nahradit kulomety násadami od koštěte, aby prý zakryli nedostatečné vybavení.
Stoltenberg skončí ve funkci šéfa NATO v září příštího roku. Členské země se dohodly, že norskému expremiérovi, jenž měl v čele Aliance skončit letos, prodlouží mandát o další rok, což oficiálně stvrdí nadcházející summit NATO ve Vilniusu.
NATO opět prodloužilo Stoltenbergovi funkční období
