Článek
„Jsem poctěn rozhodnutím spojenců z NATO prodloužit mé funkční období generálního tajemníka do 1. října 2024. Transatlantické pouto mezi Evropou a Severní Amerikou zajišťuje naši svobodu a bezpečnost již téměř 75 let a v nebezpečnějším světě je naše Aliance důležitější než kdy jindy,“ uvedl Stoltenberg na svém Twitteru.
Honoured by #NATO Allies' decision to extend my term as Secretary General until 1 October 2024. The transatlantic bond between Europe & North America has ensured our freedom & security for nearly 75 years, and in a more dangerous world, our Alliance is more important than ever.
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) July 4, 2023
Americký prezident Joe Biden a jeho spojenci z NATO měli formálně jmenovat Stoltenbergova nástupce při setkání v litevském Vilniusu 11. a 12. července. Největší světová obranná aliance však rozhoduje na základě konsenzu a na novém kandidátovi se nepodařilo najít shodu.
Podle agentury Reuters se nakonec Severoatlantická aliance rozhodla raději zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.
Ve hře byla dánská premiérka
Většina zemí Severoatlantické aliance si do vedení přála jmenovat ženu a dánská premiérka Mette Frederiksenová byla po setkání s Bidenem minulý měsíc považována za favoritku. Dalšími možnými jmény, která se objevila, ale nebyla veřejně potvrzena, byl nizozemský premiér Mark Rutte nebo britský ministr obrany Ben Wallace. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou kandidaturu vyloučila.
Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po bývalém nizozemském ministru zahraničí Josephu Lunsovi, který v čele NATO strávil téměř 13 let od roku 1971.
Stoltenberg, který byl v posledních týdnech opakovaně dotazován, zda bude souhlasit s prodloužením svého mandátu, uvedl, že o setrvání neusiluje a nemá jiné plány než pokračovat ve výkonu svých povinností a své působení v čele NATO v září ukončit.
Ještě zůstaňte, přemlouval Biden Stoltenberga
