Hlavní obsah

Rusko potápí Kjóto

Právo, Alexandr Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

MOSKVA

Snaha OSN, klimatologů a ekologů prosadit celosvětově závazný systém snižování emisí skleníkových plynů - tzv. Kjótský protokol - je s největší pravděpodobností odsouzena k nezdaru.

Článek

Ruský prezident Vladimír Putin se ve čtvrtek k ratifikaci protokolu nevyjádřil, což experti shodně pokládají za předzvěst, že ani na pátečním summitu Evropské unie a Ruska předání protokolu k ratifikaci neoznámí.

"Protokol není vědecky podložen," konstatovala zpráva Putinových poradců z počátku tohoto týdne s tím, že jeho zavedení by poškodilo ruské ekonomické zájmy.

"Je to mrtvá smlouva, pokus o zavedení mezinárodního gulagu či Osvětimi," tvrdě prohlásil hlavní ekologický poradce Andrej Ilarionov včera v Petrohradu.

Ratifikovalo už 180 zemí

Kjótský protokol z roku 1997 již ratifikovalo na 180 států, ty však dohromady ještě nepředstavují 55 procent světových emisí, potřebných k tomu, aby dohoda vstoupila v platnost.

Poté, co USA jako největší znečišťovatel s 23 procenty ratifikaci s nástupem prezidenta George W. Bushe odmítly, stalo se Rusko a jeho 17, 5 procenta klíčovým.

Putin s ratifikací kličkuje už dva roky - loni na podzim ji slíbil "dříve než do roka", později ale svým výmluvným mlčením k protichůdným prohlášením svého týmu naznačil, že problém nepovažuje za významný.

Protokol pro Moskvu příznivý

Protokol je přitom pro současné Rusko poměrně příznivý - vinou propadu ekonomiky po rozpadu SSSR své emise nemusí dále snižovat a mělo by dokonce možnost nevyčerpaný limit prodávat jiným znečišťovatelům.

Moskva ale chce během deseti let dosáhnout zdvojnásobení ruského národního důchodu a podnikatelské kruhy soudí, že bez zvýšení emisí by se to nepodařilo.

Ozývají se i hlasy, že určité globální oteplení v důsledku skleníkového efektu by Rusku prospělo, protože by odtlačilo výš na sever hranici obdělávatelné půdy, umožnilo všestranné využívání takto získaných oblastí a zejména usnadnilo život lidem na severu.

Reklama

Související témata:

Související články

Oteplení zeměkoule už zabilo statisíce lidí

Na 160 tisíc odhaduje poslední vědecká zpráva počet obětí, jež si vyžádaly vedlejší účinky globálního oteplování, a to především v rozvojových zemích....

Oteplování přineslo škody za 60 miliard

Klimatické změny, které jsou důsledkem globálního oteplování, mají jen za letošní rok na svědomí škody za 60 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun)....

Výběr článků

Načítám