Článek
Moldavsko považuje Podněstří za součást svého území, fakticky tam ale už 33 let vládne separatistická proruská administrativa s podporou ruské armády.
Nasazení 10 tisíc ruských vojáků v tomto regionu by podle Receana mohlo znamenat jak tlak na jihozápadní Ukrajinu, tak i hrozbu pro sousední Rumunsko, které je členem NATO. Vláda Moldavska se navíc momentálně plně soustředí na svůj potenciální vstup do EU.
Vzhledem k tomu, že se jedná o enklávu ležící mezi Ukrajinou a proevropskou vládou v Moldavsku, ruská vojenská přítomnost v Podněstří je malá. Podle moldavského premiéra se ale právě proto Moskva vměšuje do nadcházejících parlamentních voleb, které se budou konat v září 2025. Budoucí a možná „přátelštější“ vláda by Rusku totiž mohla umožnit nasadit vojáků více.
„Chtějí upevnit svou vojenskou přítomnost v Podněstří,“ uvedl Recean pro FT s tím, že chce Rusko podkopat moldavskou demokracii. Podle odhadů je v Podněstří v současnosti asi 1500 vojáků za Rusko, z nichž většinu tvoří místní obyvatelé.
Kreml na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
„Jsme velmi opatrní, protože jejich propaganda, jejich komunikační mechanismy jsou velmi silné. Utrácejí za to spoustu peněz,“ řekl Recean. „Musíme se ale soustředit na náš cíl stát se členem EU,“ dodal.
Podle Receana Rusko v roce 2024 vynaložilo částku odpovídající jednomu procentu moldavského HDP na šíření svého vlivu v kampaních. Dělo se tak ve stejnou chvíli, kdy země pořádala prezidentské volby a referendum o vstupu do Evropské unie, které prošlo jen velmi těsně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už dříve uvedl, že Moldavsko spěchá do NATO, a varoval, že Rusko nedovolí, aby se 220 tisíc občanů žijících v Podněstří stalo „oběťmi dalšího západního dobrodružství“.
Moldavský premiér dlouhodobě usiluje o začlenění proruského separatistického regionu Podněstří do země. Jak uvedl již dříve, prvním krokem k integraci je stažení ruských vojsk, která na území působí nelegálně.
