Ruská hra o trůny se rozhořela v plné síle

Ruský prezident je podle listu The Economist v pasti systému, který si sám vytvořil – systému založeného nikoli na demokratických institucích, ale na neformálních skupinách a klanech soupeřících o finanční zdroje, kontrolu nad bezpečnostními složkami, politický vliv a přístup k „carovi“.

Po desetiletí (Putin je ruským prezidentem více než 26 let) byl hlavním arbitrem mezi těmito skupinami a vyvažoval jejich zájmy, samozřejmě ve svůj prospěch. Ale jak se válka na Ukrajině pro Rusko zhoršuje, Putinova autorita slábne a rovnováha v systému se začíná rozpadat.

„A když capo di tutti capi mafiánské skupiny slábne, nevyhnutelně ztrácí respekt. Ruské klany, i když se dosud otevřeně nezapojily do války o Putinovo křeslo, již svádějí bitvu o kontrolu nad finančními zdroji, bezpečnostními silami a vládními institucemi,“ konstatuje list. Rusko se tak ocitlo uprostřed „hry o trůny“.

Jednu z takových skupin projekt Važnyje istorii nazval „Bodyguardi“. Tato skupina se vyčlenila po masových protestech proti volebním podvodům v roce 2011, kdy šéf Kremlu začal povyšovat své osobní strážce do vedoucích pozic v bezpečnostních složkách a vládních agenturách. Mezi nimi vyniká šéf Rosgvardije Viktor Zolotov (72), který sloužil jako bodyguard přímo u Putina a nyní má „pod palcem“ nezávislé polovojenské síly čítající přibližně 350 000 mužů.

V této pozici Zolotov v podstatě plní stejný úkol, jaký vykonával posledních 35 let – chrání Putina a jeho vládu. Proto v roce 2023, po neúspěšném povstání Jevgenije Prigožina, Putin podepsal dekret o převodu těžké techniky do Rosgvardije. Nyní tak Zolotov, pro svou krutost nazývaný Bijec, v případě nepokojů bude moci proti Rusům použít tanky.

Další mocnou skupinou jsou „Poradci“. Z nich je podle serveru nejvlivnější multimiliardář Jurij Kovalčuk (74), Putinův poradce, „osobní bankéř“ a hlavní ideolog, zodpovědný za stanovování mediální agendy a strategické plánování.

Tento klan prostřednictvím Národní mediální skupiny, v jejímž čele stojí prezidentova milenka Alina Kabajevová, ovládá čtyři největší mediální společnosti v zemi: Kanal odin, Kanal pjať, REN TV a Izvěstija.

Neméně důležití jsou v dělbě moci v Rusku „Spolubojovníci“. Z nich je pro Putina nejdůležitější generální ředitel ruského zbrojního koncernu Rostec Sergej Čemezov (73). V polovině 80. let minulého století spolu sloužili v rezidentuře sovětské tajné služby KGB v Drážďanech, v tehdejší NDR. Nyní je Čemezov s ohledem na ruskou válku na Ukrajině pro Putina „kriticky důležitý“.

Podobně je na tom šéf ruského energetického gigantu Rosněfti Igor Sečin (65), kterému se pro jeho tvrdý styl řízení přezdívá „Darth Vader“. Vůdce klanu „Naftařů“ je jedním z nejmocnějších, ale s ohledem na současnou ruskou palivovou krizi také jedním z nejohroženějších. Važnyje istorii nevylučují, že bude nucen prokázat Putinovi „poslední službu“: šéf Kremlu ho kvůli nedostatku benzínu a nafty obětuje na oltář voleb a odvolá z funkce.

Do „hry o trůny“ zasahuje také skupina, kterou portál označil za „Rotory“, což vychází z toho, že její páteří je rodina multimiliardářů Rotenbergových. V jejím čele stojí Arkadij Rotenberg (74), který s Putinem v 60. letech minulého století trénoval ve stejném oddíle judo. Hlavním symbolem jeho postavení je Krymský most, vybudovaný v rekordním čase Rotenbergovou společností Strojgazmontaž.

V boji o moc hlavě miliardářského klanu mu zdatně sekundují mladší bratr Boris (68) a nejstarší syn Arkadij (52). Proti ostatním skupinám je hlavní devizou Rotenbergových to, že jejich majetek se generuje v soukromých společnostech, i když mnohdy díky státním zakázkám.

Do boje o moc zasahují také „Vojáci“, i když s ohledem na nepříliš dobře se vyvíjející „ukrajinské tažení“ jsou rozhodně těmi nejohroženějšími. V jejich čele stojí náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov (70), který je ve funkci již rekordních 14 let.

Gerasimov je jedním ze tří lidí v zemi (spolu s prezidentem a ministrem obrany) s přístupem ke kontrole nad „jaderným kufříkem“. Je mu připisováno autorství tzv. „Gerasimovovy doktríny“ – konceptu hybridní války, který kombinuje vojenské, informační a ekonomické metody ovlivňování.

Velmi vlivným klanem jsou „Čekisté“. Jak jejich název vycházející z názvu první sovětské tajné policie napovídá, jde o vedení ruských tajných služeb. Nejmocnější mezi nimi je šéf domácí tajné služby FSB Alexandr Bortnikov (74), jeden z nejvlivnějších představitelů „staré gardy“, který stojí v čele domácí rozvědky od roku 2008. Předtím sloužil stejně jako Putin v leningradské pobočce KGB, ale v kontrarozvědce.

V mocenské hierarchii Bortnikov zastává funkci hlavního „strážce režimu“, zodpovědného za vnitřní stabilitu a boj proti disentu. Važnyje istorii jej charakterizují jako klasického bezpečnostního úředníka, osobně loajálního prezidentovi a stojícího nad střety mezi oligarchy.

Poslední ve výčtu klanů, které soupeří o moc, jsou „Pravoslavní“, kteří by se měli starat hlavně o spasení ruských duší. V jejich čele v rámci mocenského boje stojí multimiliardář Konstantin Malofejev (51), který si vybudoval jedinečnou vlivovou strukturu kombinující mediální zdroje (holding Cargrad), náboženskou lobby a paramilitární síly.

Malofejev stál v čele ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014 na Donbasu a Krymu. Financoval a dodával zbraně pověstným „zeleným mužíčkům“, což z něj udělalo jednoho z prvních Rusů, kteří se dostali pod západní sankce.