Článek
Ruský prezident je podle listu The Economist v pasti systému, který si sám vytvořil – systému založeného nikoli na demokratických institucích, ale na neformálních skupinách a klanech soupeřících o finanční zdroje, kontrolu nad bezpečnostními složkami, politický vliv a přístup k „carovi“.
Po desetiletí (Putin je ruským prezidentem více než 26 let) byl hlavním arbitrem mezi těmito skupinami a vyvažoval jejich zájmy, samozřejmě ve svůj prospěch. Ale jak se válka na Ukrajině pro Rusko zhoršuje, Putinova autorita slábne a rovnováha v systému se začíná rozpadat.
„A když capo di tutti capi mafiánské skupiny slábne, nevyhnutelně ztrácí respekt. Ruské klany, i když se dosud otevřeně nezapojily do války o Putinovo křeslo, již svádějí bitvu o kontrolu nad finančními zdroji, bezpečnostními silami a vládními institucemi,“ konstatuje list. Rusko se tak ocitlo uprostřed „hry o trůny“.
Bodyguardi, Poradci a Spolubojovníci
Jednu z takových skupin projekt Važnyje istorii nazval „Bodyguardi“. Tato skupina se vyčlenila po masových protestech proti volebním podvodům v roce 2011, kdy šéf Kremlu začal povyšovat své osobní strážce do vedoucích pozic v bezpečnostních složkách a vládních agenturách. Mezi nimi vyniká šéf Rosgvardije Viktor Zolotov (72), který sloužil jako bodyguard přímo u Putina a nyní má „pod palcem“ nezávislé polovojenské síly čítající přibližně 350 000 mužů.
V této pozici Zolotov v podstatě plní stejný úkol, jaký vykonával posledních 35 let – chrání Putina a jeho vládu. Proto v roce 2023, po neúspěšném povstání Jevgenije Prigožina, Putin podepsal dekret o převodu těžké techniky do Rosgvardije. Nyní tak Zolotov, pro svou krutost nazývaný Bijec, v případě nepokojů bude moci proti Rusům použít tanky.
Další mocnou skupinou jsou „Poradci“. Z nich je podle serveru nejvlivnější multimiliardář Jurij Kovalčuk (74), Putinův poradce, „osobní bankéř“ a hlavní ideolog, zodpovědný za stanovování mediální agendy a strategické plánování.
Tento klan prostřednictvím Národní mediální skupiny, v jejímž čele stojí prezidentova milenka Alina Kabajevová, ovládá čtyři největší mediální společnosti v zemi: Kanal odin, Kanal pjať, REN TV a Izvěstija.
Neméně důležití jsou v dělbě moci v Rusku „Spolubojovníci“. Z nich je pro Putina nejdůležitější generální ředitel ruského zbrojního koncernu Rostec Sergej Čemezov (73). V polovině 80. let minulého století spolu sloužili v rezidentuře sovětské tajné služby KGB v Drážďanech, v tehdejší NDR. Nyní je Čemezov s ohledem na ruskou válku na Ukrajině pro Putina „kriticky důležitý“.
Darth Vader a Rotenbergové
Podobně je na tom šéf ruského energetického gigantu Rosněfti Igor Sečin (65), kterému se pro jeho tvrdý styl řízení přezdívá „Darth Vader“. Vůdce klanu „Naftařů“ je jedním z nejmocnějších, ale s ohledem na současnou ruskou palivovou krizi také jedním z nejohroženějších. Važnyje istorii nevylučují, že bude nucen prokázat Putinovi „poslední službu“: šéf Kremlu ho kvůli nedostatku benzínu a nafty obětuje na oltář voleb a odvolá z funkce.
Do „hry o trůny“ zasahuje také skupina, kterou portál označil za „Rotory“, což vychází z toho, že její páteří je rodina multimiliardářů Rotenbergových. V jejím čele stojí Arkadij Rotenberg (74), který s Putinem v 60. letech minulého století trénoval ve stejném oddíle judo. Hlavním symbolem jeho postavení je Krymský most, vybudovaný v rekordním čase Rotenbergovou společností Strojgazmontaž.
V boji o moc hlavě miliardářského klanu mu zdatně sekundují mladší bratr Boris (68) a nejstarší syn Arkadij (52). Proti ostatním skupinám je hlavní devizou Rotenbergových to, že jejich majetek se generuje v soukromých společnostech, i když mnohdy díky státním zakázkám.
Do boje o moc zasahují také „Vojáci“, i když s ohledem na nepříliš dobře se vyvíjející „ukrajinské tažení“ jsou rozhodně těmi nejohroženějšími. V jejich čele stojí náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov (70), který je ve funkci již rekordních 14 let.
Čekisté a Pravoslavní
Gerasimov je jedním ze tří lidí v zemi (spolu s prezidentem a ministrem obrany) s přístupem ke kontrole nad „jaderným kufříkem“. Je mu připisováno autorství tzv. „Gerasimovovy doktríny“ – konceptu hybridní války, který kombinuje vojenské, informační a ekonomické metody ovlivňování.
Velmi vlivným klanem jsou „Čekisté“. Jak jejich název vycházející z názvu první sovětské tajné policie napovídá, jde o vedení ruských tajných služeb. Nejmocnější mezi nimi je šéf domácí tajné služby FSB Alexandr Bortnikov (74), jeden z nejvlivnějších představitelů „staré gardy“, který stojí v čele domácí rozvědky od roku 2008. Předtím sloužil stejně jako Putin v leningradské pobočce KGB, ale v kontrarozvědce.
V mocenské hierarchii Bortnikov zastává funkci hlavního „strážce režimu“, zodpovědného za vnitřní stabilitu a boj proti disentu. Važnyje istorii jej charakterizují jako klasického bezpečnostního úředníka, osobně loajálního prezidentovi a stojícího nad střety mezi oligarchy.
Poslední ve výčtu klanů, které soupeří o moc, jsou „Pravoslavní“, kteří by se měli starat hlavně o spasení ruských duší. V jejich čele v rámci mocenského boje stojí multimiliardář Konstantin Malofejev (51), který si vybudoval jedinečnou vlivovou strukturu kombinující mediální zdroje (holding Cargrad), náboženskou lobby a paramilitární síly.
Malofejev stál v čele ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014 na Donbasu a Krymu. Financoval a dodával zbraně pověstným „zeleným mužíčkům“, což z něj udělalo jednoho z prvních Rusů, kteří se dostali pod západní sankce.

„Pravoslavný“ oligarcha Konstantin Malofejev




