Článek
Před několika týdny Oleksandra prosila své rodiče na Krymu, aby si s ohledem na možný vývoj situace udělali zásoby vody, jídla a léků. Její matka, stejně jako mnoho obyvatel anektovaného poloostrova, varování nebrala vážně.
„Moje matka byla přesvědčená, že ani Rusko, ani Ukrajina nikdy neudělají nic, co by Krym ohrozilo. Říkala: ‚Ale Krym je výjimečný,‘“ vzpomínala pro web Politico Oleksandra, která po anexi poloostrova odešla na Ukrajinu.
„Zvláštní status“ Krymu budovaný po 12 let od ruské anexe masovou militarizací, mimořádnými dodávkami zboží a silnou propagandou vzal letos v létě drasticky za své.
Dnes žije na Krymu 2,5 milionu obyvatel – mezi nimi i rodiče Oleksandry – s výpadky elektřiny a vody a bez dodávek paliva, protože ukrajinské drony vedle vojenských zařízení cílí na zdroje energie. Mobilní sítě nefungují, veřejná doprava prakticky zmizela a prodej pohonných hmot soukromým osobám i firmám je zakázán. Ceny prudce vzrostly a turistická sezóna, na které je mnoho lidí závislých, je mrtvá. Úřady vyhlásily koncem června stav nouze.
Dostat se z Krymu je téměř nemožné. Ukrajinské drony zničily mosty a nyní hlídkují na pozemní trase přes okupovanou jižní Ukrajinu do Ruska. Většina vlaků už nejezdí. U Kerčského mostu, kde stálo na počátku června v koloně více než 3000 vozidel, stojí už jen auta státních složek. Ta soukromá nemají palivo, aby kamkoliv dojela.
Krym je pro Ukrajince i Rusy skutečně zvláštní. Válka na Ukrajině začala jeho anexí v roce 2014. A přestože OSN a západní země uvalily na Moskvu sankce za toto do očí bijící porušení mezinárodního práva, od té doby jej z velké části přijaly jako hotovou věc.
Připomínka ruského impéria
Krym má také obrovský osobní význam pro Putina, jehož domácí popularita prudce vzrostla, když poloostrov, poprvé kolonizovaný Ruským impériem před 300 lety, padl zpět pod ruskou kontrolu. Jeho ztráta by zasadila přímou ránu jeho reputaci a mohla by doma vyvolat nespokojenost s jeho vedením a válkou samotnou.
„Krym je zlatým klíčem k ruským imperiálním ambicím,“ řekl Ilja Pavlenko, bývalý zástupce vedoucího ukrajinské rozvědky HUR.
Někteří ukrajinští partneři, zejména americký prezident Donald Trump, který loni prohlásil, že „Ukrajina nemá žádné karty“, již dříve naznačili, že postoupení Krymu Rusku by mohlo být součástí dohody o ukončení války.
S ohledem na nejnovější vývoj však Rusko podle serveru Politico může shledat udržení poloostrova za vojensky příliš obtížné a nákladné – natož udržení vysoké životní úrovně, kterou Moskva slibovala obyvatelům Krymu v roce 2014.
Podle Refata Čubarova, předsedy krymskotatarského Medžlisu – řídícího orgánu krymské menšiny, který ruské úřady postavily mimo zákon a nyní sídlí v Kyjevě – by se hlavně původní obyvatelstvo poloostrova mělo připravit na to, že v budoucnu bude čelit ještě větším obtížím.
Lidé by si podle něj měli připravit nouzové zásoby potravin a léků, vyhýbat se ruským vojenským zařízením a zajistit si úkryt před útoky. „Zatím nevíme, jak to skončí,“ řekl.
Mohlo by to skončit navrácením poloostrova Ukrajině? Naposledy se to zdálo možné během tolik oslavované protiofenzívy Ukrajiny v roce 2023. Od té doby ale naděje zeslábly.
„Přesto jsou naši lidé na Krymu mírně optimističtí, že by to tentokrát mohlo skončit osvobozením. Ale také říkají: ‚Nezklamte nás jako v roce 2023,‘“ řekl Čubarov.
Na Krymu panuje nedostatek pohonných hmot.
