Článek
V roce 2025 podle agentury DPA klesl počet prvních žádostí o azyl o více než 116 000 na 113 236. V roce 2024 to bylo 229 751, v roce 2023 pak 329 120. V rekordním roce 2016, kdy se Německo potýkalo s příchodem velkého počtu uprchlíků ze Sýrie, bylo podle německého úřadu pro migraci a uprchlíky podáno 722 370 žádostí. V následujících letech počet žádostí o azyl klesl až na 102 581 v roce 2020, poté začal dočasně opět růst.
Jedním z důvodů nynějšího poklesu jsou podle ministerstva hraniční kontroly, které od října 2023 postupně zavedla vláda bývalého kancléře Olafa Scholze a nynější kabinet Friedricha Merze je dále zpřísnil.
Rovněž po pádu režimu Bašára Asada v Sýrii přichází do Německa méně Syřanů. Na klesajícím trendu v Německu se podílí i restriktivnější migrační politika Itálie, kudy řada migrantů na cestě do Evropy prochází. Pozastavena byla politika slučování rodin a skončila rovněž možnost takzvaného zrychleného udělování občanství.
„Jasný signál z Německa, že se migrační politika v Evropě změnila, se dostal do celého světa,“ prohlásil podle DPA Dobrindt.
Německá vláda rovněž pokračuje v deportacích, obnovila je například do Afghánistánu, kde se v roce 2021 chopilo moci radikální islamistické hnutí Tálibán. V prosinci pak poprvé od začátku války v roce 2011 vyhostily německé úřady občana Sýrie zpět do vlasti.
V loňském roce bylo z Německa vyhoštěno 21 311 osob, údaje však nezahrnují prosincová čísla. „Pro rok 2025 počítáme s nárůstem deportací o 20 procent oproti předchozímu roku,“ uvedlo ministerstvo.
V Německu se podle úřadu nyní nachází celkem 940 401 osob se syrskou a 448 744 s afghánskou státní příslušností. Jejich status pobytu v Německu se různí.
