Článek
„Německé spolkové ministerstvo vnitra nepřijme přibližně 640 Afghánců a Afghánek, kteří za předchozích spolkových vlád dostali slib přesídlení do Německa. Mluvčí ministerstva uvedl, že budou informováni, že na jejich přijetí již neexistuje politický zájem,“ napsal Die Zeit.
Podle deníku přitom v současné době v Pákistánu stále pobývá zhruba 1800 lidí z Afghánistánu, kterým byl přesun do Německa přislíben. „Poté, co před čtyřmi lety Tálibán převzal moc v Afghánistánu, se německá vláda zavázala, že do Německa přesídlí obzvláště zranitelné osoby – místní zaměstnance, aktivisty za lidská práva a novináře,“ dodal deník s tím, že změna politiky pod Merzovou vládou se dotkne právě těch, u nichž slib přemístění nebyl právně závazný.
Až do letošního dubna, než se Merz v květnu ujal úřadu, byly podle oficiálních údajů do Německa přesídleny zhruba čtyři tisíce Afghánců, kteří ve své vlasti pracovali pro spojence, a okolo 15 tisíc jejich rodinných příslušníků. Nová vláda už ale další Afghánce přijímat nechce - přinejmenším ne v takovém rozsahu.
Už v listopadu přitom list Die Welt informoval, že německá vláda nabídla peníze Afgháncům, kteří se v Pákistánu ocitli v šedé zóně poté, co jim německé úřady navzdory předchozímu slibu odmítly vydat víza, nebo jim již vydaná víza zrušily. Tyto rodiny od Berlína dostaly až 2500 eur (zhruba 60 tisíc Kč) před opuštěním Pákistánu. Až 10 tisíc eur (242 tisíc Kč) a organizační pomoc pak mají dostat ti, kteří se vrátí do Afghánistánu (nebo ve výjimečných případech odejdou do třetí země). Podle německých úřadů ale nakonec tuto nabídku přijalo jen 62 Afghánců, kteří čekají v Pákistánu.
Merzova vláda chce zároveň výrazně zvýšit frekvenci deportací Afghánců z Německa do jejich vlasti a za tímto účelem dokonce začala jednat se zástupci vládnoucího Tálibánu, s nímž jinak Berlín neudržuje žádné diplomatické vztahy, informoval už v září deník Bild.
