Článek
„Emotivně to vypadá tak, že je tady velká roztržka mezi Evropou a Spojenými státy, která by snad mohla teoreticky ohrožovat i spojenectví v rámci Severoatlantické aliance. Ale když člověk blíže poslouchá všechny aktéry, tak musí nabýt dojmu, že je to jenom o narovnání vztahů,“ řekl Pavel. Poznamenal, že američtí představitelé se v minulosti o větší zapojení Evropy snažili, ale jednali příliš diplomaticky. „Až (americký prezident) Donald Trump k tomu přistoupil tak razantním způsobem,“ řekl s tím, že Evropa se čas od času potřebuje dostat pod tlak, aby si situaci uvědomila. „Myslím, že teď už si to uvědomují všichni,“ dodal.
Pavel rovněž ocenil, že v otázce ruské invaze na Ukrajinu a hledání mírového řešení se podařilo sblížit stanoviska USA, Evropy a Ukrajiny. Dodal, že ještě je třeba dostat k vážným jednáním i Rusko, které podle něj nejeví ochotu válku ukončit. „Setrvává na svých maximalistických požadavcích,“ řekl. „Není jiné cesty než vytrvat v podpoře Ukrajiny vojensky… a zároveň vyvíjet tlak ekonomický a politický na Rusko, aby si uvědomilo, že jiná cesta k dosažení míru než u jednacího stolu není,“ řekl prezident.
Pavel se v sobotu zúčastní debaty o Ukrajině a její budoucnosti. Na okraj konference má domluveno několik dvoustranných jednání, mimo jiné se šéfem zbrojovky Rheinmetall Arminem Pappergerem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Mohl by se setkat také s americkými senátory a kongresmany. Schůzky s Pappergerem se podle Pavla zúčastní také ministr obrany Jaromír Zůna, který je rovněž v Mnichově.
Kromě Pavla a Zůny se konference v Mnichově za Česko účastní i ministr zahraničí Petr Macinka. Prezident zopakoval, že žádné dvoustranné jednání s šéfem české diplomacie v plánu v Mnichově nebylo a není. „Pokud by měl ministr zahraničí zájem zúčastnit se kteréhokoli jednání, které budu mít, tak bude samozřejmě vítán,“ dodal Pavel.
