Němcov, Litviněnko, Politkovská, Prigožin, Navalnyj… Mrtvých kritiků Putina už je celý zástup

Na podzim roku 2004 byl při volební kampani otráven na schůzce s představiteli tajných služeb pozdější ukrajinský prezident z let 2005 až 2010 Viktor Juščenko. Lékařské testy prokázaly, že šlo o otravu dioxinem, která mu změnila tvář k nepoznání. Juščenko v roce 2007 v jednom rozhovoru řekl, že je přesvědčen, že dioxin, který posloužil při jeho otravě, byl vyroben v ruských laboratořích.

Ruský soud loni v dubnu poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, bývalého koordinátora opozičního hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, kterého shledal vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv.

Kara-Murza, který kritizoval i ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby v dubnu 2022 na základě obvinění z „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě při projevu před americkými zákonodárci. Tento Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.

Na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel v listopadu 2006 bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina. Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. 

Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Látku mu přimíchali do čaje na schůzce, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. Podle britského soudce vraždu „pravděpodobně schválil“ ruský prezident Putin.

Auditor a právník Sergej Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. Po roce zemřel ve vyšetřovací vazbě; podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej ubili dozorci. V roce 2018 ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.

Jeho úmrtí vedlo Spojené státy k přijetí takzvaného Magnitského zákona, který zakazuje vstup do země a nařizuje zmrazení účtů téměř dvěma desítkám ruských představitelů, kteří jsou podle Washingtonu zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského smrti. Rusko zareagovalo vlastním seznamem nežádoucích Američanů, stejně jako zákazem adopcí ruských sirotků do USA.

Předloni Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku shledal Rusko vinným z více porušení lidských práv v případu smrti Magnitského a uložil Moskvě, aby zástupcům zemřelého zaplatila odškodnění.

Bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov byl zastřelen v centru Moskvy v únoru 2015. Týden po vraždě byla zatčena pětice podezřelých Čečenců. V červenci 2017 byl Zaur Dadajev, bývalý příslušník speciálního čečenského bezpečnostního praporu Sever, odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody. Čtveřice spolupachatelů byla odsouzena k trestům od 11 do 19 let. Podle Němcovovy dcery Žanny se po objednavateli vraždy pátrá pouze „na oko“, protože stopa vede ke spolupracovníkům čečenského vládce Ramzana Kadyrova.

Novinářka, která kritizovala politiku Kremlu v Čečensku, byla zavražděna v říjnu 2006. Případ Politkovské vyvolal celosvětovou pozornost a na Západě byl označován za důkaz nátlaku, jemuž jsou v Rusku vystaveni kritici kremelské politiky. Skandál navíc vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované kvůli nedostatku důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření.

V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Tři další pachatelé dostali vysoké tresty vězení. Za organizátora vraždy byl kromě Gajtukajeva označen bývalý policista Sergej Chadžikurbanov, který dostal 20 let.

Majitel soukromé Wagnerovy armády a dlouholetý souputník Vladimira Putina patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese na Ukrajině. Byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazoval. Leningradský rodák v mládí strávil nějakou dobu ve vězení, po propuštění po rozpadu SSSR úspěšně podnikal, nejprve měl stánek s občerstvením. Později stál u zrodu sítě supermarketů a především otevřel v Petrohradě luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka a několikrát ji navštívil i Putin, s kterým se Prigožin sblížil.

Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku. Figuroval také na sankčním seznamu západních zemí, a to už od dob anexe Krymu v roce 2014. Byl terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. To, že stojí za Wagnerovou soukromou armádou, Prigožin dlouho popíral, přiznal to až v září 2022. Zemřel loni v srpnu při pádu soukromého letadla, podle západních médií po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. List The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska loni v prosinci napsal, že Prigožinova smrt byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.

V březnu 2018 byl v Salisbury na jihu Británie otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. V kritickém stavu byli hospitalizováni. Podle představitelů Británie a EU byli otráveni nervově paralytickým jedem A234 ze skupiny látek na Západě označovaných jako novičok. Z nemocnice byli v dubnu a květnu 2018 propuštěni. Londýn zodpovědnost za tuto otravu připisuje Rusku, Moskva to odmítá.

Britští vyšetřovatelé uvádějí, že shromáždili dostatek důkazů, aby mohli z útoku obvinit dva ruské občany, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí včetně Česka více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně.

V roce 2021 česká vláda oznámila, že byli Miškin a Čepiga v roce 2014 zapojeni do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, při kterých zahynuli dva čeští občané. V září 2021 britská policie v případu pokusu o otravu Skripalových obvinila třetího ruského občana, Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.