Článek
Zmíněných 10 200 vojáků se podle deníku The Washington Post připojí ke zhruba 50 000 příslušníků amerických ozbrojených sil, kteří se podle Pentagonu na operacích proti Íránu nyní podílejí. Dorazit mají k 22. dubnu, kdy má skončit dočasné příměří s Íránem.
„Příjezd dalších vojáků a válečných lodí vyvine na Írán ještě větší tlak a poskytne admirálu Bradu Cooperovi, šéfu amerického centrálního velení (CENTCOM), a dalším velitelům víc možností pro případ, že jednání (s Íránem) selžou,“ uvedl americký admirál ve výslužbě James Foggo.
Americký prezident Donald Trump s cílem vyvinout maximální ekonomický tlak zavedl námořní blokádu íránských přístavů. Plavidla, která do nich či z nich plují, nyní v Ománském zálivu a Arabském moři zachycuje více než tucet amerických válečných lodí. Prezident sice vyjádřil optimismus, že se válka s Íránem blíží ke konci, zároveň ale varoval, že jakýkoli zásah do blokády bude okamžitě „řešen brutální silou“.
Kromě námořních operací Trumpova administrativa zvažuje také pozemní operace, včetně speciálních misí k zabavení obohacených jaderných materiálů a potenciální okupace strategických íránských ostrovů s technologiemi nezbytnými pro vývoz ropy, jako je ostrov Charg.
Vojenští analytici ale varují, že ačkoli by také operace výrazně zesílily tlak na Írán, nesou s sebou značná rizika. Mohly by totiž vést k významným americkým ztrátám.
Trumpovi ministři jsou ale přesvědčeni, že Teherán se dá donutit k přijatelné mírové dohodě ještě před rozpadem současného dočasného příměří pouze tím, že všechny vojenské možnosti zůstanou na stole.
Hormuzský průliv