Článek
Ještě v pondělí ráno středomořská ropa Brent zdražila o více než sedm procent a její cena se tak vyšplhala nad 100 dolarů (2060 korun) za barel. Od následujícího dne ale opět klesá. V úterý o 3,8 procenta na 95,54 dolaru za barel, americká West Texas Intermediate klesla o 6,1 procenta na 92,85 dolaru. Ve středu kolem desáté dopoledne stál Brent 94,7 dolaru za barel, West Texas Intermediate 90,1 dolaru za barel.
Pod pondělní nárůst se podepsala neúspěšná jednání USA s Íránem a nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa blokovat íránské přístavy. Později v pondělí však vyvolal na trzích Trump další záblesky naděje, že dojde k trvalému míru.
„Mohu vám říct, že jsme byli vyzváni druhou stranou. Velmi by chtěli uzavřít dohodu,“ citoval prezidenta server stanice BBC s tím, že diskuse naznačují, že stále může existovat cesta k mírové dohodě, s možným druhým kolem osobních jednání.
Nicméně šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) naznačil, že současné ceny ropy neodrážejí závažnost situace, která se děje na Blízkém východě. I když ceny klesly ze 100 dolarů za barel, surová ropa je stále mnohem dražší než před začátkem íránské války 28. února, kdy činila přibližně 73 dolarů (1503 korun).
„Duben může být ještě horší než březen. Čím delší narušení bude, tím bude problém vážnější,“ varoval ředitel IEA Fatih Birol.
Okamžité zlevnění nečekejte
„Pokles cen ropy je na první pohled pozitivní zprávou pro ekonomiku, protože levnější energie obvykle tlumí inflační tlaky a snižují náklady firem i domácností. Tento efekt se ale do cen propisuje postupně a s určitým zpožděním, takže okamžité zlevnění nelze očekávat,“ vysvětlil Novinkám analytik Golden Gate Pavel Ryba.
Zároveň je podle něj potřeba zdůraznit, že trh s ropou zůstává velmi volatilní a silně závislý na geopolitickém vývoji. Jakýkoli další výkyv může ceny rychle vrátit zpět nahoru, což udržuje inflaci v nejistotě.
„Levnější ropa obvykle tlačí dolů i ceny dalších komodit, protože snižuje výrobní a dopravní náklady. To může přinést úlevu průmyslu i spotřebitelům, ale zároveň negativně dopadá na ekonomiky závislé na exportu surovin,“ doplnil Ryba.
Konflikt na Blízkém východě odstartovaly koncem února americko-izraelské útoky na Írán. Invaze vedla k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromila totiž lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu.
