Hlavní obsah

„Musíme si držet odstup“. Trump už je toxický i pro evropskou krajní pravici

Americký prezident Donald Trump se v Evropě stal politicky tak toxickým, že ho i jeho nejbližší ideologičtí spojenci stále více vnímají jako přítěž. „Musíme si udržovat odstup,“ řekla podle serveru Politico na nedávném setkání francouzská poslankyně Marine Le Penová svým kolegům z krajně pravicové strany Národní sdružení (RN).

Foto: Alex Brandon, ČTK/AP

Americký prezident Donald Trump na kulatém stolu o nezdanění spropitného v Las Vegas (16. dubna 2026)

Článek

Evropští pravicoví populisté se od amerického prezidenta distancovali ještě předtím, než maďarský premiér Viktor Orbán utrpěl drtivou porážku v nedělních parlamentních volbách. Trump, který Orbánovi opakovaně vyslovoval podporu, mu dokonce poslal na pomoc svého viceprezidenta J. D. Vance. Marně.

Orbánova porážka v kombinaci s následky války s Íránem a Trumpovým sporem s papežem Lvem XIV. podle serveru Politico ústup pravicových populistů urychlila.

„V kontextu voleb to není nijak zvlášť výhodné spojenectví,“ konstatoval na adresu Trumpa a jeho předvolební podpory Torben Braga, zákonodárce krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), který zasedá ve výboru pro zahraniční politiku německého Bundestagu.

Pro italskou premiérku Giorgii Meloniovou byly Trumpovy útoky na papeže zlomovým bodem. Postavit se na stranu Svatého otce se ale jednoduše musela, mimo jiné kvůli katolické základně svých voličů. Své také udělala skutečnost, že doslova celá Evropa viní amerického prezidenta z konfliktu na Blízkém východě a rostoucích cen energií.

Trumpova přízeň se Maďarům nelíbila

„Orbánovu porážku nelze připsat jen únavě voličů,“ řekl jeden z významných představitelů ultrapravicového Národního sdružení. „Spojenectví s USA se v současném kontextu maďarským voličům nelíbila,“ svěřil se pod podmínkou anonymity.

Aby se Národní sdružení dostalo před blížícími se francouzskými prezidentskými volbami do co nejlepší pozice, bude se podle něj nejspíš muset vyhnout tomu, aby jej voliči vnímali jako blízké Trumpově administrativě.

Za Rýnem zaujímají zákonodárci z „alternativy“ podobný přístup, jelikož se v září blíží klíčové regionální volby.

Matthias Moosdorf, poslanec za AfD, prohlásil, že „okázalé projevy přátelství“ mezi Budapeští a Trumpovou administrativou „nakonec visely Orbánovi na krku jako mlýnský kámen“.

Přitom AfD zpočátku vnímala Trumpovu podporu jako příležitost k posílení legitimity a zvýšení tlaku na konzervativce kancléře Friedricha Merze, aby se zbavili německého „firewallu“, neformální bariéry, která existuje od konce druhé světové války a má bránit krajní pravici ve vládnutí.

Vazby na Washington mohou být přítěží

Úzké vazby s Washingtonem „mohou být přítěží a mohou být špatně interpretovány“, zopakoval jeden z blízkých spojenců Le Penové. „Máme rádi naše přátele ve Washingtonu, ale nechceme, aby nám říkali, co máme dělat.“

Z Orbánova odkazu však zbývá mnoho věcí, které evropské krajní pravici stojí za to zopakovat. Odcházející maďarský premiér poskytl šablonu pro populistickou agendu v Evropě. Patří sem například konfrontační postoj k unijním institucím a útoky na právní stát a média. Mnoho nacionalistických stran v EU přijalo tuto taktiku i u sebe doma.

Příznivci Le Penové jsou přesvědčeni, že Orbánova porážka nebude znamenat konec boje proti Evropské komisi.

„Potřebujeme velkou zemi, která povede revoltu,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z nich. „Pokud v roce 2027 (ve Francii) vyhrajeme, další země nás budou následovat.“

Foto: Jonathan Ernst, Reuters

Viktor Orbán a Donald Trump

Výběr článků

Načítám