Článek
Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu.
Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží „své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu“ s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek uvedla, že v prohlášeních Takaičiové neviděla nic nového a že aby bylo dosaženo nějakého pokroku, je potřeba, aby Tokio změnilo tón.
„Opakovaně jsme v minulosti říkali, že cesta k obnovení dialogu se otevře teprve tehdy, až Tokio jasně opustí svůj protiruský kurz zaměřený na poškozování naší země a jejích občanů,“ řekla Zacharovová. Japonská politika podle ní přivedla vztahy mezi oběma zeměmi do slepé uličky.
Reuters píše, že Takaičiová ve svém projevu mluvila také o tom, že důvodem k obavám jsou vojenské i jiné aktivity Číny, Severní Koreje a Ruska.
Japonsko svoji spotřebu zkapalněného zemního plynu (LNG) z devíti procent pokrývá nákupem suroviny z Ruska a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi mají podíl v projektu Sachalin-2 na rozvoj těžby ropy a zemního plynu na ostrově Sachalin v Rusku.
Takaičiová tento týden při schůzce s Donaldem Trumpem podle deníku Nikkei odmítla žádost amerického prezidenta, aby Japonsko přestalo dovážet LNG z Ruska. Americká administrativa naléhá na odběratele ruských energetických surovin, aby je kupovat přestaly, protože Rusko z jejich prodeje financuje válku proti Ukrajině.
