Článek
Moskevský kamerový systém se podle Loktěva využívá k určení místa bydliště brance. „Jedním z hlavních problémů totiž je, že branci nežijí v místě, které mají nahlášené jako trvalé bydliště, a úřady jim tak nemohou předat předvolání,“ vysvětlil. Podle údajů z roku 2017 byly v Moskvě na systém na rozpoznání obličeje připojeny více než tři tisícovky kamer. Od té doby se jejich počet s největší pravděpodobností rozrostl.
Prezident Vladimir Putin koncem března podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147 tisíc Rusů ve věku od 18 do 27 let. Loktěv přitom v úterý sliboval, že branci nebudou sloužit v „nových“ oblastech Ruska. Mínil tím samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a okupované části ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti.
Minulý týden pak Putin posvětil zákon o elektronickém doručování předvolání na vojenskou správu a o postizích pro odpírače služby v armádě, včetně zákazu cest do zahraničí.
Zásobárna vojáků
Opatření ztíží život mnoha mužům, kteří se každé jaro a podzim – kdy se konají odvody – snaží vyhnout roční branné povinnosti, a také těm, které úřady povolaly do vojenské služby loni v rámci částečné mobilizace kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Povinná vojenská služba v Rusku představuje zásobárnu mladého vycvičeného personálu, který mohou úřady povzbuzovat nebo na ně vyvíjet nátlak, aby se přidali k profesionální armádě. Od loňského září, kdy Putin vyhlásil částečnou mobilizaci na podporu „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, jak se v Rusku invazi povinně říká, bylo podle agentury Reuters povoláno do zbraně více než 300 tisíc někdejších vojáků. Vyhlášení mobilizace přimělo loni tisíce mužů k útěku do zahraničí.
Ruský plukovník si řekl o pračku jako úplatek. Zaplatí sto tisíc a jde z týlu na frontu
