Článek
Moldavané rozhodují o složení nového 101členného parlamentu. Moldavská prezidentka Maia Sanduová, jež také odevzdala svůj hlas už dopoledne, poté jmenuje premiéra, pravděpodobně z vítězné strany nebo bloku. Ten se pokusí sestavit novou vládu, kterou pak musí schválit parlament.
Podle většiny průzkumů má prezidentčina proevropská Strana akce a solidarita (PAS) těsný náskok před největším soupeřem, proruským Vlasteneckým blokem komunistických a socialistických stran, který vede bývalý proruský prezident a předseda socialistů Igor Dodon.
Analytici předpovídají těsný výsledek. Prezidentčině straně PAS hrozí, že ztratí dosavadní většinu v parlamentu. V parlamentních volbách v roce 2021 byla volební účast něco přes 48 %.
Očekává se, že důležitou roli ve volbách bude mít velká moldavská diaspora. Loni, ve druhém kole prezidentských voleb, rovněž vnímaném jako volba mezi Východem a Západem, odevzdalo hlasy v zahraničí rekordních 327 tisíc voličů. 82 % z nich podpořilo Sanduovou, což jí nakonec zajistilo znovuzvolení.
Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Rusko z vměšování do vnitřních záležitostí, z vedení dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům Evropy. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991. Od té doby musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané, Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na začátku 90. let, když ruští vojáci aktivně podpořili separatisty. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
