Článek
Kim na osmém rozšířeném zasedání Ústřední vojenské komise Korejské strany práce podle webu Daily NK nařídil armádě, aby „razantně zintenzivnila válečné přípravy“. K tomu patří také propagandistické lekce, zdůrazňující loajalitu vojáků, kteří položili své životy, aby plnili vůdcovy rozkazy.
Konkrétně podle webu jde o rozkaz, jímž Kim nařídil severokorejským vojákům nasazeným na Ukrajině, aby se raději vyhodili do vzduchu granáty, než by se nechali zajmout. „Když se obětuješ, budeš žít věčně,“ praví jeden z nábožensky motivovaných sloganů. Další heslo pak vyzývá vojáky, aby „se učili od bojovníků, kteří se odpálili“.
Severokorejské jednotky nyní podle Daily NK dvakrát týdně procházejí politickou indoktrinací, během níž velitelé chválí vojáky, kteří se na bojišti vyhodí do vzduchu. Propagují přitom také myšlenku, že tak demonstrují loajalitu vůči Kimovi a předčí statečnost ruských vojáků bojujících po jejich boku. K tomu osobní oběť zdůrazňují jako ctnost.
Splatit důvěru nejvyššího velitele
Navíc podle přednášek „účast ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou posiluje přátelství mezi Pchjongjangem a Moskvou“ a také loajalitu, jíž mají vojáci „splatit důvěru nejvyššího velitele“. „Školení mužstva“ také odkazuje na dlouhodobou severokorejskou doktrínu, že její vedení žije věčně, která přetrvává od éry vůdců Kim Ir-sena a Kim Čong-ila.
Severní Korea již veřejně vyznamenala některé ze svých vojáků za boj jménem Ruska, například srpnu jim Kim udělil medaile, připomněl web. Jihokorejští zákonodárci později s odkazem na zprávy tajných služeb uvedli, že o život přišlo již asi 2000 severokorejských vojáků vyslaných na pomoc ruským silám, další „nižší tisíce“ byly zraněny a několik jich padlo do ukrajinského zajetí.
Pchjongjang sám pak přiznal ztrátu asi 350 vojáků během dvou vln nasazení. Celkem přitom poslal od října loňského roku do letošního září asi 13 000 vojáků a „na podporu ruského válečného úsilí také zbraně včetně dělostřeleckých granátů, raket či raketových systémů dlouhého doletu.“
Podle ukrajinských tajných služeb zůstávají severokorejské jednotky i nadále v Rusku – především v Kurské oblasti. Spíše, než v boji na frontě pracují s ruskými ženisty na opevnění, odminování a inženýrských úkolech.


