Článek
„Bez subvencí a investic ze strany EU či členských států to nepůjde. Státy mnoho let v lékové politice řešily jen to, jak co nejvíc ušetřit. Teď je potřeba si říct, zda jsme připraveni si za bezpečnost dodávek něco navíc připlatit,“ řekl Právu ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Zbavit se závislosti na asijské výrobě základních surovin pro léky podle něj nejde.
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která byla za frakci Levice u všech jednání s Evropskou komisí i farmaceutickými firmami, situaci v EU popisuje: „Z jedné strany říkáme, pojďte k nám, ale z druhé strany jsou naše regulace tak tvrdé, že to bude stát obrovské peníze. Jestli to někdo nezainvestuje, a ten někdo bude muset být EU jako celek, tak si o tom budeme povídat dalších deset let.“
Upozorňuje také na riziko zvýšení cen léků, byť nikdo nedokáže říct, jak výrazné by bylo. „Všechny státy tomu tleskají, ale platit to nechtějí. Situace je pořád stejná,“ dodala.
Konkurovat Číně nebo Indii, kde je podstatně méně regulí, jiné pracovní podmínky a lepší dostupnost surovin, je obtížné, říká Filip Vrubel. Riziko vidí v koncentraci výroby v několika málo fabrikách na světě.
Válek: Situace s léky se zlepší v dubnu
„EU by měla analyzovat koncentraci výroby a geopolitickou situaci s ohledem na bezpečnostní hrozby a zaměřit se na přesun výroby alespoň u těch nejdůležitějších surovin a léků. Firmy jsou připraveny o tom jednat,“ dodal.
Jednání probíhají, a že nebude přesun výroby snadný, si uvědomuje i Evropská komise. Nebyl to totiž jen tlak na nízkou cenu, který výrobu léčiv odsunul do Asie, ale také tlak na ekologii a zelenou politiku.
„My jsme se výrob zbavili, protože chemická syntéza zatěžovala naše životní prostředí. V Evropě to bylo podobné. Ekonomicky to nebylo zajímavé, tak se výroba převedla do Indie a podobně,“ připomněl předseda České farmaceutické společnosti Martin Doležal. Na tom by mohly pokusy o dosažení lékové soběstačnosti ztroskotat i nyní.
„Přijímáme dokumenty, kterými víc a víc omezujeme subjekty v tom, co mohou vyrábět v Evropě. Myslím si, že řadu té legislativy bychom už nedokázali splnit,“ zdůraznila Konečná. Upravit se podle ní bude muset desítka směrnic a nařízení.
Reforma předpisů
S reformou předpisů slibuje Komise přijít v nejbližších měsících. Uvažuje i o vzniku systému pro monitorování dostupnosti základních služeb a výrobků na trhu, což by se týkalo i léků.
Proti těmto překážkám ale vyvstává stále silněji bezpečnostní riziko, které podle zpravodajců Čína pro Evropu představuje.
„Ani si neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku mezinárodní krize či konfliktu zastavila výrobu léků pro Evropu,“ prohlásil minulý týden ve Sněmovně ředitel BIS Koudelka.
Jak vážný to může být problém, se ukázalo už během pandemie, pociťovat to mohou lidé i v posledních měsících, kdy čelí rozsáhlým výpadkům léků, například antibiotik a přípravků na snížení horečky a bolesti.
Nedostatek léků může trvat ještě rok
„Vyslyšte varování“
„Prosím, poslouchejte nás nyní, když říkáme, že čínské aktivity představují riziko pro ČR a my musíme být připraveni a odhodláni jim efektivně čelit,“ apeloval na poslance Koudelka.
O potenciální vydíratelnosti mluví i další zpravodajci. V případě rozpoutání nějakého konfliktu, například s Tchaj-wanem, by podle nich mohla Čína využít své pozice k nátlaku vůči dalším zemím.
Vazby na Čínu trvale rostou. „Uvádějí se různá čísla. Jedno je, že až 90 procent generik (ekvivalenty originálních léčivých přípravků po vypršení jejich patentové ochrany) je vyráběno mimo EU,“ řekl Právu prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Doležal potvrdil, že je Čína předním dodavatelem, čísla však odhadl nižší. „Podíl API (účinná látka, ze které se lék vyrábí) z Číny stoupá. Je to rozdělené asi na třetiny. Třetina je z Evropy, třetina z USA a třetina z Indie a Číny. Může nastat problém. Ale to je situace, která trvá už dvacet let, to není nic nového,“ řekl Právu.
Dodávky léků se však mohou zaseknout i na tom, že chybí obalový materiál, hliníkové fólie a další, které nemusí záviset na Číně, bez nichž se však lék nemůže do distribuce pustit.
O nutnosti celoevropského řešení mluví i lékárníci a Státní ústav pro kontrolu léčiv, a to i s vědomím, že jde o proces na léta.
„Je načase, aby se k tomu Unie postavila a aby se výroba, pokud to bude možné, přesunula do zemí v rámci EU,“ uvedl Krebs. Zdůraznil, že léky jsou strategická komodita a politici by k tomu tak měli přistupovat.
Současné rozsáhlé výpadky léků jsou podle šéfky SÚKL Ireny Storové spíš důsledkem vyšší nemocnosti lidí než cíleným bojkotem.
Češi syslí ve velkém léky. Prošlé se pak musejí ničit
