Hlavní obsah

Konec zvláštních vztahů? Britští konzervativci mají Bidenova chování po krk

26. 8. 2021, 16:28 – Londýn/Washington

Americký prezident Joe Biden nevyslyšel prosbu britského premiéra Borise Johnsona a rozhodl se stáhnout vojenské jednotky v Afghánistánu ještě před koncem srpna. Podle stanice CNN by měly evakuace skončit už v pátek, což americká administrativa se svými spojenci údajně nekonzultovala. Zvláštní vztahy (angl. special relationship) mezi USA a Spojeným královstvím jsou kvůli tomu u konce, obávají se britští konzervativci.

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson (vlevo) spolu s americkým prezidentem Joem Bidenem při červnové návštěvě v Cornwallu.

Článek

Bidenova administrativa učinila v posledních několika dnech hned tři kroky, které britské vládní politiky značně znepokojily.

Zaprvé: v době, kdy si islamistické hnutí Tálibán upevňovalo svou pozici v „dobytém“ Kábulu, snažil se Bidenovi z Londýna dovolat britský ministerský předseda Johnson.

Ostatně, byli to právě Britové, kteří se jako první za svého nejvýznamnějšího spojence po teroristických útocích 11. září postavili a přidali se k vojenskému zásahu proti Tálibánu.

Special relationship
Británie byla vždy považována za nejbližšího bilaterálního partnera Spojených států, alespoň co se diplomatické a vojenské politiky týče. Za jakéhosi duchovního otce pojmu „zvláštní vztah“ (angl. special relationship) je považován někdejší premiér Winston Churchill, který na přátelství s USA kladl důraz ve svém slavném projevu ve Fultonu v březnu 1946.
Kromě premiérů/prezidentů v dobách světových válek do této kategorie historikové rovněž řadí vztahy Margaret Thatcherové s Ronaldem Reaganem a Tonyho Blaira s Billem Clintonem, respektive následně Georgem W. Bushem.
Část odborníků je toho názoru, že zvláštní vztah USA a Británií je už do velké míry pasé, případně tvrdí, že nikdy neexistoval.

Johnson se do Bílého domu dovolal až po 36 hodinách, v úterý – tedy dva dny po obsazení Kábulu islamistickými radikály, odtajnila zpráva deníku Telegraph. Bylo potřeba začít evakuovat civilisty, kterým kvůli spolupráci s aliančními vojsky hrozila smrt, a chaotické řízení Washingtonu celou operaci zdržovalo.

K prodloužení termínu Bidena nezviklal

Zadruhé: premiér Johnson avizoval, že využije mimořádného zasedání skupiny G7, aby se Bidena pokusil přesvědčit, aby ještě o pár týdnů prodloužil pobyt amerických vojáků na kábulském letišti.

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson při mimořádném jednání skupiny G7.

Dohodnutý termín s Tálibánem byl 31. srpna, ale Británie a další země potřebovaly na evakuaci všech spolupracovníků více času. Biden tuto žádost nevyslyšel kvůli obavám z možného teroristického útoku ze strany Islámského státu.

(Naše) zvláštní vztahy jsou velmi, velmi poškozené.
nejmenovaný konzervativní poslanec pro deník Guardian

Zatřetí: ve čtvrtek přinesla stanice CNN a list Guardian informaci, že evakuační operace skončí do 36 hodin, tedy nejpozději v pátek. Francie a Nizozemsko v následném prohlášení uvedly, že je rozhodnutí Američanů mrzí, a ze slov bylo jasné, že s nimi tento krok nikdo nekonzultoval.

Už předtím si spojenci stěžovali, že s nimi načasování a plán stažení americká armáda neprojednala. Drtivá většina Britů je navíc toho názoru, že jejich země už na kroky Washingtonu v podstatě nemá vliv.

Special relationship už tolik „special“ nebude

Zatímco britská opozice viní z neschopnosti přesvědčit Bidena především premiéra Johnsona, vládní konzervativci jsou z chování americké administrativy v šoku.

„(Naše) zvláštní vztahy jsou velmi, velmi poškozené,“ cituje deník Guardian jednoho z nich. Podle tohoto vysoce postaveného poslance nyní budou americko-britské vztahy horší než v době suezské krize.

Ostrovní média mluví o „zradě“ a o konci tohoto takzvaného speciálního vztahu.

Rozhodnutí o stažení vojáků USA z Afghánistánu se zakládá na imbecilním sloganu, říká Blair

Evropa

Připomínají nedávné vyjádření Tonyho Blaira, který označil stažení vojsk z Afghánistánu za krok založený na „imbecilním sloganu“. Právě Blair stál v čele britské vlády, když po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 koalice Spojených států, Británie a dalších zemí téhož roku vpadla do Afghánistánu.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab takové spekulace odmítá, podle něj je „zvláštní vztah“ mezi USA a Británií stále živ a zdráv.

Biden teď není v Londýně vůbec populární

Podle některých komentátorů ale není Bidenův přístup k Johnsonovi příliš překvapivý. Ostatně, není to tak dávno, co britského premiéra nazval „fyzickým i emočním klonem“ Donalda Trumpa. Biden se netají tím, že nepovažuje odchod Británie z Evropské unie za dobrý nápad, což zřejmě značně zpomalí jakékoli snahy o tolik vytouženou americko-britskou obchodní dohodu.

Omlouvám se, ale on je prostě gaga … nemá na to. Kolik takových přešlapů se ještě musí stát, než lidem dojde, že tu práci nezvládá.
Bob Seely, britský konzervativní poslanec a někdejší voják britské armády<br />

Několik britských konzervativců se v posledních dnech o amerického prezidenta nelichotivě otírá, čehož si všímají i ve Washingtonu.

Válečnému veteránovi a poslanci Tomu Tugendhatovi se nelíbila Bidenova slova o zbabělých Afgháncích a vytkl mu, že kdo za svou zemi nikdy nebojoval, by si měl kritiku vojáků dvakrát rozmyslet.

V posledních hodinách je také hodně slyšet poslanec Andrew Bridgen, podle kterého bude teď NATO vnímáno slabě. „Svět se kvůli jeho (Bidenovu) unilaterálnímu chování v Afghánistánu stal mnohem nebezpečnějším místem,“ varoval Bridgen.

Prezident Spojených států amerických Joe Biden. Zvítězil při třetím pokusu

Volby USA

Podle jeho kolegy Boba Seelyho by Biden v nejvyšší funkci neměl zůstávat. „Můžeme zpochybňovat, do jaké míry byl Trump způsobilý po morální stránce, ale nemůžeme ignorovat Bidenovu intelektuální a zdravotní připravenost,“ myslí si Seely, který před příchodem do politiky pracoval v armádě.

„Omlouvám se, ale on je prostě gaga (senilní – pozn. red.)… Nemá na to. Kolik takových přešlapů se ještě musí stát, než lidem dojde, že tu práci nezvládá,“ dodal Seely.

Reklama

Výběr článků