Článek
Na výzvě k muslimské modlitbě a přerušení půstu během ramadánu se dohodli účastníci debaty u kulatého stolu, kde se sešli představitelé města a zástupci různých náboženských vyznání. Podle sociálnědemokratické (SPD) starostky Petry Broistedtové nejde o žádný politický symbol, ale o náboženskou svobodu v rámci právního státu.
„Pro muslimskou obec to bylo dávné přání a pro mnohé, včetně mě, šlo o skutečně dojemný okamžik,“ napsala starostka na Facebooku, kde sdílela i videozáběr ze svolávání k modlitbě.
Broistedtová dodala, že svoboda náboženského vyznání je v Německu zaručena čtvrtým článkem ústavy. To podle starostky znamená, že lidé mohou svou víru naplňovat „viditelně i slyšitelně“.
„Víme, že nové věci vyvolávají otázky. Rádi bychom je vyjasňovali v dialogu s našimi sousedy - s respektem a otevřeně,“ uvedla dále Broistedtová.
Vedení města podle starostky považuje za svou povinnost zacházet se všemi náboženskými a ideologickými komunitami podle stejných právních standardů. Podle deníku Kronen Zeitung přitom řekla, že stejně je třeba posuzovat i hlahol kostelních zvonů a výzvy k islámským modlitbám.
V Göttingenu by měl hlas muezzina v budoucnu znít jednou měsíčně v pátek odpoledne. Podle serveru t-online bylo úterní svolávání k muslimské modlitbě jen testem, mimo jiné proto, aby technici nastavili odpovídající hlasitost.
„Falešná tolerance“
Proti se ale staví Junge Union (JU, Mladá unie), mládežnická organizace křesťanských stran CDU/CSU, které jsou součástí vládní koalice kancléře Friedricha Merze. JU varovala před „falešnou tolerancí“ a zdůraznila, že „kostelní zvony historicky slouží k časové orientaci, zatímco volání muezzinů je vyznáním, které povyšuje vlastní víru nad ostatní“.
Odpor přišel také od krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). „Veřejná výzva k (muslimské) modlitbě není pouhým projevem náboženské svobody, ale akustickým symbolem veřejného prostoru, který obtěžuje a vylučuje velkou část nemuslimské komunity. Považujeme to za ideologický posun hranic, který neodpovídá našemu chápání sekulárního a tolerantního soužití,“ uvedla místní organizace AfD.
V Německu je přes 2600 mešit, ale povolení k veřejnému svolávání z reproduktorů má jen zlomek z nich. Mezi prvními městy, která s tím souhlasila, byl Kolín nad Rýnem.
Co volá muezzin
Účelem volání muezzina z minaretu je informovat muslimy o tom, že přišel čas k modlitbě. Tyto časy pro všech pět denních modliteb se ale mění, neboť se řídí astronomickými pohyby. Neslouží tak k základní časové orientaci jako kostelní zvony.
