Článek
Bývalý ruský prezident Medvěděv dal průchod své nespokojenosti s Finskem v článku „Nová finská doktrína: Hloupost, lži a nevděčnost“, který zveřejnila agentura TASS.
Helsinky se podle něj chystají na válku a pravděpodobně připravují „odrazový můstek pro útok na Rusko“. Podle Medvěděva je Severoatlantická aliance „do těchto záležitostí plně zapojena a nyní si intenzivně osvojuje všech pět finských operačních prostředí: pozemní, námořní, vzdušné, vesmírné a kybernetické.“ „Vojenská aktivita se zvyšuje,“ varoval.
Finsko exprezident také obvinil, že pomáhalo nacistickému Německu při obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). „Finsko, jakožto satelit Adolfa Hitlera, který napadl SSSR, nese naprosto stejnou odpovědnost za rozpoutání války, za všechny hrůzy a utrpení našeho obyvatelstva, jako fašistické Německo,“ vysvětlil svůj postoj. Doplnil, že Finové se aktivně snažili o „genocidu slovanského obyvatelstva“.
„Pokud Finsko těsně před Velkou vlasteneckou válkou dobrovolně poskytlo své území třetí říši k rozmístění infrastruktury wehrmachtu pro útok na SSSR, dnes ho servilně předává členům NATO,“ uvedl Medveděv. Podle něj došlo na „ukrajinizaci Finska“, což podle něj znamená, že Helsinky jsou stejně jako Kyjev loutkou v rukou Západu, který je využívá k pokusům o zničení Ruska.
Zničili normální vztahy s Ruskem
„Minulý týden jsem navštívil rusko-finskou hranici v Leningradské oblasti. Hovořil jsem s vedením tamních úřadů těchto území a našimi pohraničníky. Na hranici není žádný pohyb, přitom ještě nedávno tam bylo hodně lidí. Z iniciativy Helsinek byly zcela zničeny normální vzájemně prospěšné vztahy, které se budovaly po celá desetiletí,“ podělil se o svůj názor.
Finský pohraničník u přechodu Vartius na hranicích s Ruskem
Podle něj tímto stavem trpí především „běžní občané Finska“. „Měli opravdové výhody z rozvoje bilaterálních obchodních a ekonomických vazeb, a proto dnes vyjadřují nespokojenost s hloupou politikou, kterou finské úřady zjevně vedou a jež není v jejich zájmu,“ ujistil čtenáře místopředseda ruské bezpečností rady.
Pošlapávají dohody
Po vstupu do NATO začaly finské úřady podle bývalého ruského prezidenta „pošlapávat dříve podepsané dohody“. Zmínil při tom „obranné články Pařížské mírové smlouvy z roku 1947 a články o odmítnutí použití ozbrojených sil mimo své území Smlouvy o základech vztahů s Ruskou federací z roku 1992. „Takový revizionismus musí být přísně potlačen,“ zdůraznil Medvěděv s tím, že jinak vyvstává otázka platnosti samotných těchto smluv.
Podle něj bylo 300 milionů dolarů reparací zahrnutých ve smlouvě z roku 1947, z nichž bylo skutečně zaplaceno 226,5 milionu dolarů, gestem dobré vůle Ruska, které dnešní finské generace neoceňují.
„Tyto prostředky zjevně nepokrývají všechny škody, které nám Finsko způsobilo. Nejvyšší soud Karélie je odhadl na 20 bilionů rublů,“ uvedl Medvěděv s tím, že Rusko by je mohlo vyžadovat. „Máme k tomu všechny důvody ipso iure (podle práva - pozn. red.). Zejména na pozadí protiruské militaristické hysterie, která se ve Finsku rozdmýchává a je podpořena chřestěním zbraní,“ shrnul své výhrady.
Zimní válka
Zimní válka (finsky talvisota) mezi Finskem a Sovětským svazem (SSSR) začala sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončila Moskevským mírem 13. března 1940.
Sovětský svaz se snažil získat části finského území výměnou za pozemky jinde, což zdůvodňoval bezpečností, především ochranou Leningradu (dnešní Petrohrad), který se nacházel 32 km od hranic. To Finové odmítli, načež byli napadeni.
Navzdory výrazné sovětské početní a materiální převaze se Finové útokům dlouho úspěšně bránili a způsobili Rudé armádě těžké ztráty. V únoru 1940 se ale sovětské síly přeskupily a nakonec se jim podařilo překonat finskou obranu.
Následně se Rusové domohli územních ústupků. Finsko postoupilo SSSR asi 10 procent svého předválečného území (Rybářský poloostrov, Ladožskou Karélii a Karelskou šíji).
SSSR byl za toto ilegální napadení vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů.
Medvěděvovy výpady proti Západu jsou časté. Na Finsko se soustředil zejména v době, kdy tato země připravovala svůj vstup do NATO, který podnítila především ruská invaze na Ukrajinu.
Novou vlnu „nespokojenosti“ nejspíš vyvolalo mimo jiné zprovoznění nového velitelského centra NATO ve Finsku, které se nachází ve městě Mikkeli, zhruba 100 kilometrů od ruských hranic a 250 kilometrů od ruského Petrohradu.
